Bludovský zámek je situován přibližně ve středu obce. Jedná se o pozdně renesanční trojkřídlou budovu ve tvaru písmene U, počátkem 18. století barokizovanou. Čelní fronta je na obou koncích ukončena nárožními věžičkami a do nádvoří obrácena arkádou.
Hledat firmy v obci Bludov, část obce Bludov
Živé firmy v obci Bludov, část obce Bludov 95 firem
Špalkova 49, BludovzavřenoHlavní činností naší firmy OKNOSTAV CZ, s.r.o. je obchod a stavební práce zajištující kompletní revitalizace rekonstrukcí panelových činžovních, rodinných domů a průmyslových objektů včetně fasád a zateplení budov, kompletní dodávky a výměny oken..Jana Žižky 195, BludovzavřenoLázeňská 557, BludovzavřenoKrátká 388, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 348, Bludovzavřeno8. května 81, BludovZavřenoNová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Jana Žižky 195, BludovzavřenoLázeňská 557, BludovzavřenoKrátká 388, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 348, Bludovzavřeno8. května 81, BludovZavřenoNová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Lázeňská 557, BludovzavřenoKrátká 388, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 348, Bludovzavřeno8. května 81, BludovZavřenoNová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Krátká 388, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 348, Bludovzavřeno8. května 81, BludovZavřenoNová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
tř. A. Kašpara 348, Bludovzavřeno8. května 81, BludovZavřenoNová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
8. května 81, BludovZavřenoNová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Nová dědina 368, BludovZavřeno8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
8. května 906, BludovzavřenoDr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Dr. Březiny 168, BludovzavřenoŽerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Žerotínova 191, BludovzavřenoNádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Nádražní 954, Bludovzavřenotř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
tř. A. Kašpara 42, BludovzavřenoNa Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Na Hradě 99, BludovzavřenoPlk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Plk. Karla Hlásného 715, Bludovzavřeno8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
8. května 286, BludovzavřenoBludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Bludov č. 167zavřenoNová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Nová dědina 11, BludovzavřenoPolní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Polní 502, BludovzavřenoPod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Pod Baštou 123, Bludovzavřeno
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
1 části obce:
51 ulic:
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
Demografické údaje
Historie obce Bludov celá historie
Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. Podle tradice vystavěl jeden ze zástavních držitelů Ondřej z Bludova v lese severně od obce kostel Božího Těla, lidově zvaný Kostelíček a ustanovil při něm poustevníka. První historická zmínka o Kostelíčku pochází však až z roku 1553.
Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. K dobytí a rozboření bludovského hradu došlo za česko-uherských válek, někdy kolem roku 1471. Zříceniny byly postupně rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny.
Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nově postaveného kostela sv. Jiří zřízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 přeneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).
Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.
V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.
Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Období následujících více jak čtyřiceti let se negativně projevilo na vnějším vzhledu obce, stejně jako na vztahu občanů ke své obci a k sobě navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí před Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolů, které bude třeba vyřešit, aby se stal skutečným domovem a místem, na které budou právem hrdí.
Mgr. Vladimír Březina
Fotogalerie obce Bludov
OBEC Bludov
Jana Žižky 195, Bludov, 78961, Bludov
Osoby
- Bc. Holinka Roman, starosta
Kontakty
- 583 301 430
- holinka@ou.bludov.cz
- www.bludov.cz
Vlajka
