Blažejovice - statutární obec, jejíž součástí je osada Vítonice ležící na západ od Blažejovic asi 1,5 km. Blažejovickou náves zdobí rybník a kaplička Panny Marie z poloviny devatenáctého století.
Hledat firmy v obci Blažejovice
Živé firmy v obci Blažejovice 4 firmy
Blažejovice č. 38zavřenoBlažejovice č. 3Otevřeno 24 hodinBlažejovice 20, BlažejoviceOtevřeno 24 hodin
Historie obce Blažejovice celá historie
Blažejovice získaly název pravděpodobně podle Blažeje, kanovníka vyšehradské kapituly, které věnovala toto území královna Svatava asi v roce 1126. Poté vzniklá osada se stala prebendou kanovníka Blažeje.
První zpráva o obci pochází z roku 1352, ze stvrzovací listiny krále Karla IV.
O něco mladší je zřejmě dnes k Blažejovicím náležící osada Vítonice, o níž se poprvé zmiňuje zpráva z archivu vyšehradské kapituly z roku 1407. I Vítonice získaly jméno podle kanovníka jehož byly prebendou, ovšem tentokrát Víta. Vítonice se však vyvýjely pomaleji než Blažejovice, ještě na konci osmnáctého století zde byl pouze poplužní dvůr, hospoda a hájenka.
Veškerý majetek ztratila kapitula v době husitských válek a císař Zikmund pak připsal Blažejovice rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. Od něj je v roce 1547 koupil Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm přešly na Štěpána Střelu z Rokyc a poté, od roku 1611 byly vlastníky Vraždové z Kunvaldu. Tehdy byla postavena dřevěná zvonice na níž byl zavěšen zvon Václav, který visí v kapličce na blažejovické návsi dodnes.
V roce 1695 propadla obec královské komoře, od které je koupil její prezident hrabě Jindřich Berka z Hovora a obratem prodal hraběti Janu Leopoldovi Donátu z Trautsonu a Falkenštejna. Ten skoupil i okolní obce a za sídlo panství zvolil Dolní Kralovice.
V roce 1766 pak celé panství koupil Josef Palm z Guldenfingen. Jeho potomci však panství zadlužili a postupně prodali. V roce 1844 jej ve veřejné dražbě koupil kníže Vilém Vincenc z Auerspergu. Část panství přešla na stát už po první světové válce, zbytek po roce 1945.
Dvacáté století přineslo blažejovickým občanům školu, dostavěnou v roce 1910. Časem však ubylo dětí a tak byla v roce 1973 zrušena. Dnes slouží budova jako sídlo Obecního úřadu.
Největší stavební rozvoj obce probíhal v době první republiky, kdy bylo postaveno 10 nových domů a další opraveny.
Po déle trvajícím snažení byl v roce 1971 založen v obci hasičský sbor, který si po dvanácti letech postavil zbrojnici a pravidelnými hasičskými bály zpestřuje kulturní život obce.
V devadesátých letech byla v obci vybudována kanalizace a vodovod, péče se také věnuje údržbě blažejovických rybníků.
Fotogalerie obce Blažejovice
Demografické údaje
OBEC Blažejovice
Blažejovice č. 38, 25768, Dolní Kralovice
Osoby
- p. Kučera Roman, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Blažejovice č. 3Otevřeno 24 hodinBlažejovice 20, BlažejoviceOtevřeno 24 hodin
Historie obce Blažejovice celá historie
Blažejovice získaly název pravděpodobně podle Blažeje, kanovníka vyšehradské kapituly, které věnovala toto území královna Svatava asi v roce 1126. Poté vzniklá osada se stala prebendou kanovníka Blažeje.
První zpráva o obci pochází z roku 1352, ze stvrzovací listiny krále Karla IV.
O něco mladší je zřejmě dnes k Blažejovicím náležící osada Vítonice, o níž se poprvé zmiňuje zpráva z archivu vyšehradské kapituly z roku 1407. I Vítonice získaly jméno podle kanovníka jehož byly prebendou, ovšem tentokrát Víta. Vítonice se však vyvýjely pomaleji než Blažejovice, ještě na konci osmnáctého století zde byl pouze poplužní dvůr, hospoda a hájenka.
Veškerý majetek ztratila kapitula v době husitských válek a císař Zikmund pak připsal Blažejovice rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. Od něj je v roce 1547 koupil Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm přešly na Štěpána Střelu z Rokyc a poté, od roku 1611 byly vlastníky Vraždové z Kunvaldu. Tehdy byla postavena dřevěná zvonice na níž byl zavěšen zvon Václav, který visí v kapličce na blažejovické návsi dodnes.
V roce 1695 propadla obec královské komoře, od které je koupil její prezident hrabě Jindřich Berka z Hovora a obratem prodal hraběti Janu Leopoldovi Donátu z Trautsonu a Falkenštejna. Ten skoupil i okolní obce a za sídlo panství zvolil Dolní Kralovice.
V roce 1766 pak celé panství koupil Josef Palm z Guldenfingen. Jeho potomci však panství zadlužili a postupně prodali. V roce 1844 jej ve veřejné dražbě koupil kníže Vilém Vincenc z Auerspergu. Část panství přešla na stát už po první světové válce, zbytek po roce 1945.
Dvacáté století přineslo blažejovickým občanům školu, dostavěnou v roce 1910. Časem však ubylo dětí a tak byla v roce 1973 zrušena. Dnes slouží budova jako sídlo Obecního úřadu.
Největší stavební rozvoj obce probíhal v době první republiky, kdy bylo postaveno 10 nových domů a další opraveny.
Po déle trvajícím snažení byl v roce 1971 založen v obci hasičský sbor, který si po dvanácti letech postavil zbrojnici a pravidelnými hasičskými bály zpestřuje kulturní život obce.
V devadesátých letech byla v obci vybudována kanalizace a vodovod, péče se také věnuje údržbě blažejovických rybníků.
Fotogalerie obce Blažejovice
Demografické údaje
OBEC Blažejovice
Blažejovice č. 38, 25768, Dolní Kralovice
Osoby
- p. Kučera Roman, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Blažejovice 20, BlažejoviceOtevřeno 24 hodin
Historie obce Blažejovice celá historie
Blažejovice získaly název pravděpodobně podle Blažeje, kanovníka vyšehradské kapituly, které věnovala toto území královna Svatava asi v roce 1126. Poté vzniklá osada se stala prebendou kanovníka Blažeje.
První zpráva o obci pochází z roku 1352, ze stvrzovací listiny krále Karla IV.
O něco mladší je zřejmě dnes k Blažejovicím náležící osada Vítonice, o níž se poprvé zmiňuje zpráva z archivu vyšehradské kapituly z roku 1407. I Vítonice získaly jméno podle kanovníka jehož byly prebendou, ovšem tentokrát Víta. Vítonice se však vyvýjely pomaleji než Blažejovice, ještě na konci osmnáctého století zde byl pouze poplužní dvůr, hospoda a hájenka.
Veškerý majetek ztratila kapitula v době husitských válek a císař Zikmund pak připsal Blažejovice rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. Od něj je v roce 1547 koupil Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm přešly na Štěpána Střelu z Rokyc a poté, od roku 1611 byly vlastníky Vraždové z Kunvaldu. Tehdy byla postavena dřevěná zvonice na níž byl zavěšen zvon Václav, který visí v kapličce na blažejovické návsi dodnes.
V roce 1695 propadla obec královské komoře, od které je koupil její prezident hrabě Jindřich Berka z Hovora a obratem prodal hraběti Janu Leopoldovi Donátu z Trautsonu a Falkenštejna. Ten skoupil i okolní obce a za sídlo panství zvolil Dolní Kralovice.
V roce 1766 pak celé panství koupil Josef Palm z Guldenfingen. Jeho potomci však panství zadlužili a postupně prodali. V roce 1844 jej ve veřejné dražbě koupil kníže Vilém Vincenc z Auerspergu. Část panství přešla na stát už po první světové válce, zbytek po roce 1945.
Dvacáté století přineslo blažejovickým občanům školu, dostavěnou v roce 1910. Časem však ubylo dětí a tak byla v roce 1973 zrušena. Dnes slouží budova jako sídlo Obecního úřadu.
Největší stavební rozvoj obce probíhal v době první republiky, kdy bylo postaveno 10 nových domů a další opraveny.
Po déle trvajícím snažení byl v roce 1971 založen v obci hasičský sbor, který si po dvanácti letech postavil zbrojnici a pravidelnými hasičskými bály zpestřuje kulturní život obce.
V devadesátých letech byla v obci vybudována kanalizace a vodovod, péče se také věnuje údržbě blažejovických rybníků.
Fotogalerie obce Blažejovice
Demografické údaje
OBEC Blažejovice
Blažejovice č. 38, 25768, Dolní Kralovice
Osoby
- p. Kučera Roman, starosta
Kontakty
Vlajka
2 části obce:
Historie obce Blažejovice celá historie
Blažejovice získaly název pravděpodobně podle Blažeje, kanovníka vyšehradské kapituly, které věnovala toto území královna Svatava asi v roce 1126. Poté vzniklá osada se stala prebendou kanovníka Blažeje.
První zpráva o obci pochází z roku 1352, ze stvrzovací listiny krále Karla IV.
O něco mladší je zřejmě dnes k Blažejovicím náležící osada Vítonice, o níž se poprvé zmiňuje zpráva z archivu vyšehradské kapituly z roku 1407. I Vítonice získaly jméno podle kanovníka jehož byly prebendou, ovšem tentokrát Víta. Vítonice se však vyvýjely pomaleji než Blažejovice, ještě na konci osmnáctého století zde byl pouze poplužní dvůr, hospoda a hájenka.
Veškerý majetek ztratila kapitula v době husitských válek a císař Zikmund pak připsal Blažejovice rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. Od něj je v roce 1547 koupil Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm přešly na Štěpána Střelu z Rokyc a poté, od roku 1611 byly vlastníky Vraždové z Kunvaldu. Tehdy byla postavena dřevěná zvonice na níž byl zavěšen zvon Václav, který visí v kapličce na blažejovické návsi dodnes.
V roce 1695 propadla obec královské komoře, od které je koupil její prezident hrabě Jindřich Berka z Hovora a obratem prodal hraběti Janu Leopoldovi Donátu z Trautsonu a Falkenštejna. Ten skoupil i okolní obce a za sídlo panství zvolil Dolní Kralovice.
V roce 1766 pak celé panství koupil Josef Palm z Guldenfingen. Jeho potomci však panství zadlužili a postupně prodali. V roce 1844 jej ve veřejné dražbě koupil kníže Vilém Vincenc z Auerspergu. Část panství přešla na stát už po první světové válce, zbytek po roce 1945.
Dvacáté století přineslo blažejovickým občanům školu, dostavěnou v roce 1910. Časem však ubylo dětí a tak byla v roce 1973 zrušena. Dnes slouží budova jako sídlo Obecního úřadu.
Největší stavební rozvoj obce probíhal v době první republiky, kdy bylo postaveno 10 nových domů a další opraveny.
Po déle trvajícím snažení byl v roce 1971 založen v obci hasičský sbor, který si po dvanácti letech postavil zbrojnici a pravidelnými hasičskými bály zpestřuje kulturní život obce.
V devadesátých letech byla v obci vybudována kanalizace a vodovod, péče se také věnuje údržbě blažejovických rybníků.
Fotogalerie obce Blažejovice
Demografické údaje
Historie obce Blažejovice celá historie
Blažejovice získaly název pravděpodobně podle Blažeje, kanovníka vyšehradské kapituly, které věnovala toto území královna Svatava asi v roce 1126. Poté vzniklá osada se stala prebendou kanovníka Blažeje.
První zpráva o obci pochází z roku 1352, ze stvrzovací listiny krále Karla IV.
O něco mladší je zřejmě dnes k Blažejovicím náležící osada Vítonice, o níž se poprvé zmiňuje zpráva z archivu vyšehradské kapituly z roku 1407. I Vítonice získaly jméno podle kanovníka jehož byly prebendou, ovšem tentokrát Víta. Vítonice se však vyvýjely pomaleji než Blažejovice, ještě na konci osmnáctého století zde byl pouze poplužní dvůr, hospoda a hájenka.
Veškerý majetek ztratila kapitula v době husitských válek a císař Zikmund pak připsal Blažejovice rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. Od něj je v roce 1547 koupil Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm přešly na Štěpána Střelu z Rokyc a poté, od roku 1611 byly vlastníky Vraždové z Kunvaldu. Tehdy byla postavena dřevěná zvonice na níž byl zavěšen zvon Václav, který visí v kapličce na blažejovické návsi dodnes.
V roce 1695 propadla obec královské komoře, od které je koupil její prezident hrabě Jindřich Berka z Hovora a obratem prodal hraběti Janu Leopoldovi Donátu z Trautsonu a Falkenštejna. Ten skoupil i okolní obce a za sídlo panství zvolil Dolní Kralovice.
V roce 1766 pak celé panství koupil Josef Palm z Guldenfingen. Jeho potomci však panství zadlužili a postupně prodali. V roce 1844 jej ve veřejné dražbě koupil kníže Vilém Vincenc z Auerspergu. Část panství přešla na stát už po první světové válce, zbytek po roce 1945.
Dvacáté století přineslo blažejovickým občanům školu, dostavěnou v roce 1910. Časem však ubylo dětí a tak byla v roce 1973 zrušena. Dnes slouží budova jako sídlo Obecního úřadu.
Největší stavební rozvoj obce probíhal v době první republiky, kdy bylo postaveno 10 nových domů a další opraveny.
Po déle trvajícím snažení byl v roce 1971 založen v obci hasičský sbor, který si po dvanácti letech postavil zbrojnici a pravidelnými hasičskými bály zpestřuje kulturní život obce.
V devadesátých letech byla v obci vybudována kanalizace a vodovod, péče se také věnuje údržbě blažejovických rybníků.
Fotogalerie obce Blažejovice
OBEC Blažejovice
Blažejovice č. 38, 25768, Dolní Kralovice
Osoby
- p. Kučera Roman, starosta
Kontakty
Vlajka
