Bezvěrov

Podle vsi si později zvolil své příjmení také rod Pernklů ze Šenreitu (Bärenklau v Schönreith),který ji držel v letech 1502-55. Patrně oni vybudovali ve vsi novou tvrz poprvé připomínanou společně s původní v r. 1548. Po mnoha změnách majitelů koupil Bezvěrov, po Bílé hoře zkonfiskovaný Mikuláši Račínovi z Račína, bohatý a vlivný Vilém z Vřesovic. Ten ale již v roce 1626 prodal vesnici toužimským Lauenburgům a od té doby patřila k brložeckému statku tohoto panství. Obě bezvěrovské tvrze zanikly nejpozději během třicetileté války a do dnešních dnů se z nich nezachovaly žádné pozůstatky.

Z bezvěrovských pamětihodností dosud přežívá několik starších usedlostí s hrázděnými štíty. K drobným památkám náleží kaple sv. Floriána ze 2. poloviny 19. století a přibližně stejně starý kříž s litinovým Kristem (1886), stojící při silnici do Manětína. Jižně od Bezvěrova probíhala stará hranice mezi panstvím Toužim - Brložec, dosud vymezená skupinou hraničníků z r. 1623.

K technickým památkám, bychom mohli zařadit skupinu domků a tovární budovy bývalé bezvěrovské sklárny Kavalier, pocházející z druhé poloviny 19. a z přelomu 20.století. Vyrábělo se zde duté, křišťálové, chemické a hlavně laboratorní sklo, ceněné i v zámoří. Sklárnu založil v r. 1867 český podnikatel Eduard Kavalier, provoz byl zastaven v r. 1923.