Babice

Od roku 1312 až do husitské revoluce byli pány Uhříněvsi a tedy i Babic Johanité (Johanitská komenda u Panny Marie na Malé straně v Praze). V roce 1436 podstoupil císař Zikmund tento majetek svému podkomořímu Janovi z Kunvaldu a Anně Kbelské. Od Janových synů Jana a Václava Dražických z Kunvaldu koupilo Uhříněveské panství Staré město pražské. Vlastnilo jej však jen do roku 1547, kdy Ferdinand I. Pražanům kvůli účasti v odboji Uhříněves zkonfiskoval. V roce 1550 jej jako zpupný statek prodal Hanušovi Renšperágovi z Renšperka a Drškovic. Jeho syn Ferdinand prodal v roce 1579 zděděný majetek Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic z Kostelce nad Černými Lesy. Bohatí Smiřičtí drželi panství až do roku 1621, kdy je v roli poručníka převzal Albrecht z Valdštejna. Týž o rok později prodal Uhříněves s dalšími statky knížeti Karlovi z Lichtenštejna.

Lichtenštejnové pak vládli uhříněveským i babickým až do konce feudalismu. Průřez historií vesnice dokumentují figury a tinktury převzaté z heraldiky některých významných majitelů a následně uplatněné

v několika variantách návrhu babických obecních symbolů. Dominantní zlatý korunovaný drak pochází z erbu podkomořího Jana z Kunvaldu, osmihrotý kříž náleží Johanitům a tinktury červená a zlatá byly převzaty z rodového erbu knížat z Lichtenštejna. Zatím co modrá barva náleží Dražickým z Kunvaldu (v obecné rovině symbolizuje také obcí protékající potok), zelená je barvou zemědělství a lesů. Dne 5.12.2005 byla Parlamentem České republiky na návrh obce udělena obci Babice vlajka a znak.

Babice (Velké i Malé) v podstatě nepřetržitě po celou dobu trvání patrimoniální správy byly součástí církevního řádového panství Uhříněves (Templáři, řád německých rytířů). V 18. století dochází k růstu významu Babic pro daný region, vznikla zde i pro potřeby okolních obcí dvoutřídní škola.

Pozoruhodný vývoj obce Babice od počátku dvacátého století s kulminačním bodem ve 20.letech.

Babice se stávají jedním rekreačním sídlem pražské malé a střední buržoasie, která si zde začala budovat svá rekreační sídla.

Tento vývoj přerušila hospodářská krize v 30.letech. Po druhé světové válce zde dochází k budování nových rekreačních struktur, hlavně masové šíření chataření. V dalších letech dochází k citelnému úbytku obyvatel Babic, kteří odcházejí do Prahy a také do Říčan, kde dostávají velmi lehce byty.

To má za následek malou prosperitu služeb, dochází k zavírání obchodů a v obci nejsou téměř žádné služby. Dochází k úbytku obyvatel i dětí, proto je zrušena základní škola v Babicích a je zrušen provoz hotelu. V obci zůstává pouze jedna restaurace. Úbytek obyvatel byl zastaven v roce 1992.