Obec Bílovice se nachází 8 km severovýchodně od města Uherské Hradiště. Součástí Bílovic jsou Včelary, které byly do roku 1960 samostatnou obcí. Zámek v obci Bílovice je patrová jednoduchá barokní budova.
Hledat firmy v obci Bílovice, část obce Bílovice
Živé firmy v obci Bílovice, část obce Bílovice 38 firem
Bílovice č. 39zavřenoBílovice č. 440zavřenoBílovice č. 187zavřenoBílovice č. 573zavřenoBílovice č. 220zavřenoBílovice č. 289OtevřenoBílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 440zavřenoBílovice č. 187zavřenoBílovice č. 573zavřenoBílovice č. 220zavřenoBílovice č. 289OtevřenoBílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 187zavřenoBílovice č. 573zavřenoBílovice č. 220zavřenoBílovice č. 289OtevřenoBílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 573zavřenoBílovice č. 220zavřenoBílovice č. 289OtevřenoBílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 220zavřenoBílovice č. 289OtevřenoBílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 289OtevřenoBílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 71zavřenoBílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 650zavřenoBílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 70zavřenoBílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 10zavřenoBílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 223zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 519zavřenoBílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 42zavřenoBílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 519zavřenoBílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 224zavřenoBílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 389zavřenoBílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 513zavřenoBílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 475zavřenoBílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Bílovice č. 381zavřeno
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
Demografické údaje
Historie obce Bílovice celá historie
Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb.
Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.
Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.
Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.
Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.
V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.
Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.
Fotogalerie obce Bílovice
OBEC Bílovice
Bílovice č. 70, 68712, Bílovice u Uherského Hradiště
Osoby
- p. Fusek Petr, starosta
Kontakty
- 572 587 116
- obec@bilovice.cz
- bilovice.cz
Vlajka
