Bechyně

Jeho vyměření svěřil podkomořímu Oldřichu Pluhovi listinou, ve které nazývá Bechyni „civitas nostra“. Z původního založení se zachoval půdorys města s pravidelným rozložením domů kolem obdélníkového náměstí a část hradeb s hradebními baštami na severním okraji středověkého města. Do mírného oblouku mocné hradební zdi o síle 1,7 m byly v pravidelných dvacetipěti metrových odstupech umístěny obranné věže. Hluboký příkop, který byl součástí středověkého opevnění města je dodnes zachován v ulici Na Parkánech. Naopak tzv. Pražská brána, která stávala přibližně uprostřed hradeb a byla po stranách chráněna dvěma pětibokými věžemi, zmizela úplně.

Osada na předhradí, ze které město vzniklo, měla již v té době farní kostel sv. Matěje a minoritský klášter, obě tyto stavby vznikly koncem 13.století. Samotné osídlení Bechyňska sahá do daleké historie, což potvrzují četná pohřebiště, mohyly a archeologické nálezy z doby bronzové. Chráněná poloha ostrohu mezi řekou Lužnicí a říčkou Smutnou přímo vybízela k osídlení a nabývala postupně stále většího významu. Slovanské sídliště ranného středověku bylo důležitým střediskem Přemyslovců a stalo se i důležitým správním střediskem, označovaným na dobových mapách jako „provincia Bechin“. Poté, co se tento majetek stal vlastnictvím pražských biskupů bylo v Bechyni zřízeno arcihájenství. Bechyňští arcijáhnové jsou zmiňováni v písemnostech druhé poloviny 12. století. Již v této době stál na předhradí kostel sv. Jiří, který se však nedochoval. František Palacký ve svých dějinách píše: „Již za nejdávnějších dob náležela Bechyně mezi přední a hlavní hrady královské v Čechách. Tu bylo původní sídlo župy, čili úřadů krajských od 12. století též arcidiakonátu, nejrozsáhlejšího ve starých Čechách i děkanátu. Celá jižní část země slula Bechyňskem.“

Bechyně byla nejjižnějším krajským městem. Bechyňský kraj se udržel až do r. 1751, kdy byl rozdělen na kraj Budějovický a Táborský. Zářečí bylo k městu jako jeho předměstí připojeno až v r. 1720. Původně zde stávala jen panská lázeň, patřící k hradu. V 16. století zde postavila vrchnost deset dřevěných domků pro hrnčíře. Zářečí si dodnes zachovalo svůj osobitý ráz s některými dochovanými znaky jihočeského selského baroka. Do prostoru trojúhelníkové návsi je citlivě vkomponována polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Pacáka.

r. 993 nejstarší listinná zmínka o osídlení bechyňského hradiště. Pražští biskupové vlastnili zdejší panství až do r. 1268.

r. 1268 kupuje tento majetek s horou Bechyně král Přemysl Otakar II. a nechává zde zbudovat kamenný hrad

r. 1323 zakládá král Jan Lucemburský na předhradí město Bechyni

r. 1340 získávají Bechyni od krále páni ze Šternberka

r. 1398 se Bechyně dostává do držení Jošta, markraběte moravského

r. 1405 nastupuje nový majitel Heralt z Kunštátu a jeho dědicové

r. 1415 přechází Bechyně do majetku Jindřicha Lefla z Lažan. Jeho dědicové byli zváni Bechyňové z Lažan.

r. 1422 první obléhání hradu a města husitským vojskem

r. 1428 druhé obléhání hradu a města husitským vojskem

r. 1477 prodávají Bechyňové z Lažan svůj majetek pánům ze Šternberka

r. 1485 Zdeslav ze Šternberka potvrzuje městu stará privilegia a obnovuje klášter, zcela zničený v husitských válkách.

r. 1511 Král Vladislav II. potvrzuje městu jeho znak a pečeť.

r. 1530 kupuje Bechyni Kryštof ze Švamberka

r. 1560 založen městský pivovar

r. 1569 získává Bechyni Petr Vok z Rožmberka. Za jeho vlády dochází k největšímu středověkému rozmachu města a k rozsáhlé přestavbě zámku. Smrt Viléma z Rožmberka znamená konec plánů Petra Voka na Bechyni. Ještě v r. 1594 potvrzuje bechyňským jejich stará práva, rozšiřuje je o nová a ujímá se rodového vladařství na Krumlově.

r. 1570 Petr Vok nařizuje stavbu špitálu

r. 1580 svatba Petra Voka s Kateřinou z Ludanic na Bechyni

r. 1581 zahájena přestavba hradu v renesanční zámek

r. 1586 založena velká Černická obora

r. 1596 kupuje Bechyni od Petra Voka Adam ze Šternberka. Tím se Šternberkové opět vracejí na Bechyni.

r. 1715 se ujímají bechyňského panství Paarové. Nově upravují zámecké prostory a k zámeckému areálu nechávají v r. 1776 přistavět jízdárnu. Plných 233 let, až do r. 1948 byla majitelem bechyňského panství a zámku rodina Paarů.

r. 1850 zřízena četnická stanice

r. 1875 v Zářečí založena továrna na kamna knížete Paara

r. 1884 zahájeno vyučování v odborné keramické škole

r. 1893 ustavena Tělocvičná jednota Sokol

r. 1903 zahájen provoz na elektr. trati Tábor - Bechyně, narodil se poslední majitel bechyňského panství Alfons Paar II.

r. 1905 narodil se významný logoped, MUDr. Miloš Sovák

r. 1906 keramickou školu absolvoval Otto Guttfreund

r. 1907 narodil se malíř a grafik, žák prof. Švabinského, Rudolf Krajc

r. 1910 zřízen první vodovod, rozšířen v letech 1924 - 1927

r. 1911 založen muzejní spolek, zárodek Městského muzea

r. 1915 keramickou školu absolvoval sochař a medailer Miloslav Beutler

r. 1919 na náměstí byl položen základní kámen k Husovu pomníku

r. 1928 dokončena stavba nového mostu přes Lužnici, otevřena nová budova školy (Libušina ul.)

r. 1929 narodil se sochař a keramik B.Dobiáš ml.

r. 1932 v Praze ustanoven Kruh rodáků a přátel Bechyně

r. 1941 v nedalekém Stádlci umírá stavitel "Elinky", Ing.František Křižík

r. 1948 politickými událostmi jsou Paarové donuceni opustit své bechyňské sídlo a uchýlit se do zahraničí

r. 1955 keramickou školu absolvoval herec a režisér Jan Kačer

r. 1956 zahájena stavba sportovního stadionu

r. 1962 keramickou školu absolvoval zpěvák a básník Karel Kryl

r. 1964 otevřena základní škola Školní ul., jako místní část byla k městu přičleněna obec Senožaty

r. 1971 otevřen Kulturní dům s Městskou knihovnou

r. 1974 zrod JHF - Setkání přátel komorní hudby

r. 1980 jako místní část byla k městu přičleněna obec Hvožďany

r. 1983 otevřena stálá expozice keramiky v bývalém zámeckém pivovaru

do r. 1994 slouží bechyňský zámek jako rekreační zařízení ČSAV

r. 1994 získává rodový majetek v restituci zpět Alfons Paar, syn posledního majitele. Ten vkládá paarovský majetek do firmy APS, jejímž majoritním vlastníkem se stává p.Josef Šťáva.

r. 1997 dokončena rekonstrukce historické budovy radnice, dokončen archeologický průzkum Rajské zahrady kláštera a náměstí

r. 1998 na zámku pokračují rozsáhlé restaurátorské práce, chystá se generální oprava jízdárny. V bývalé sýpce se připravuje zřízení stálé výstavy a muzea Vladimíru Preclíka. Do zámku se vrací i Thalie. V létě uvedlo Jihočeské divadlo na nádvoří zámku Ifigenii v Aulidě v režii Jana Kačera a Mandragoru v režii Jiřího Menzla.