Lhota

První písemné zprávy o Lhotě pocházejí z druhé poloviny 14.století, asi z období kolem roku 1378 v souvislosti s majetkovými právy faráře kostela sv. Mikuláše na Starém Městě Dětleba Stormera a kaplana téhož kostela Přibyslava. Po smrti Dětleba a Přibyslava v roce 1384 byly jejich statky prohlášeny za královskou odúmrť, avšak farář Jan a kaplani od sv. Mikuláše prokazovali nárok kostela na dědinu Lhota s platem 24 kop. Králem Václavem IV. bylo jejich nároku vyhověno. Lhota je v těchto pramenech označována za Lhotu Zlivou, tento starobylý název si do nedávné minulosti zachoval Zlivský mlýn na potoce Vyskyta (zvaný též Zlivský potok) v katastru sousední obce Žilina. Během husitských válek připadla Lhota ke Křivoklátu a po válkách se stala součástí křivoklátského panství. Král Ferdinand I. obec zastavil spolu s dalšími v roce 1558 Janovi Bořitovi z Martinic, majiteli sousedního smečenského panství, kterému tento majetek zpětně vyplatil v roce 1566. V tomto roce bylo ve Lhotě 11 osedlých a svobodná krčma. Držiteli majetku ve Lhotě byli během 16.století i příslušníci panského stavu. Roku 1591 koupil statky ve Lhotě Diviš z Michalovic a na Ervěnicích od Víta Truského a Jakuba Zahrádky, aby část z nich v následujícím roce prodal Petru Petříkovi. I během 17.století byli vlastníky ve Lhotě příslušníci drobné šlechty. Najdeme mezi nimi např. Mikuláše Parise z Reinswaldu, Václava Kohouta z Lichtenfeldu, Adama Čejku z Olbramovic, Jana Fridricha rytíře Rožovského, Jana Václava Popela rytíře z Vesce a další. Během třicetileté války bylo ve Lhotě spáleno pět statků, a tak obec měla v roce 1651 jen 15 obyvatel, v roce 1671 zde již žilo 51 lidí. V roce 1658 bylo celé křivoklátské panství i s Lhotou zastaveno císařem Leopoldem I. na tři roky Janu Adolfu Schwarzenberkovi. Tentýž císař pak panství v roce 1685 prodal Arnoštovi Josefu z Valdštejna. Sňatkem jeho vnučky Marie Anny v roce 1723 s Josefem Vilémem z Fürstenberka, dědičky panství po svém otci Janu Josefu z Valdštejna, přechází tento majetek na dlouhá léta pod fürstenberskou správu.

Dějiny Lhoty jsou tak na dlouhá léta spjaty s dějinami Křivoklátska, které na své důkladné historické zhodnocení, zejména z hlediska správy, sociálního a demografického vývoje i rozvoje ekonomického teprve čekají. Obyvatelstvo Lhoty je v té době spjato zejména se zemědělskou a lesní výrobou, spojenou i s drobnou řemeslnou prací. Novodobé dějiny Lhoty jsou spojeny zejména s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku, úzce souvisejícího s dělnickým a národnostním hnutím. Na konci 19.století vzniká v obci řada spolků:

•roku 1882 založen nejstarší spolek v obci - Sbor dobrovolných hasičů

•roku 1897 byl založen Dělnický vzdělávací a podporující spolek VLAST

•roku 1909 Hospodářská besídka

•roku 1907 Klub cyklistů

•roku 1910 Dělnická tělocvičná jednota

•roku 1911 Tělocvičná jednota Sokol

Lhotecké děti mohly od školního roku 1888 navštěvovat školu v Žilině, která byla postavena na náklady obou obcí, dříve musely chodit do vzdálené obce Družce. Dějiny Lhoty po první světové válce, které zaplatili svoji daň i lhotečtí občané, jsou již spjaty s vývojem v samostatné Československé republice.