Cizkrajov

V listině z roku 1260 stojí název "Zuzicraia". Místo řečené "stará tvrz " je dosud dobře znatelné severně od kostela v zalesněné části vsi jsou patrny základy hradiště, které je odděleno příkopem. První zmínka v kronice je z roku 1301. Díky stavbě kostela ve 13. století a přilehlé fary byl Cizkrajov vždy centrem pěti až deseti vesnic. Největšího vlivu dosáhl v 16. a 17. století, kdy se odtud spravovaly farnosti Lipolec, Lidéřovice a Český Rudolec. Ze zástavby domů tvořící širokou ulici se sochami sv. Josefa a sv. Floriána uprostřed je patrný záměr pro vznik města. K poněmčení osady postupně docházelo na popud tehdejších panovníků počínaje Přemyslem Otakarem I. (1197-1230) a pokračovali v ní i jeho nástupci Václav I (1230-1253) i Přemysl Otakar II (1253-1278). Šlechta i kláštery následovaly panovníkův příklad a začali usazovat na svých statcích hospodářsky silnější německé kolonisty. Německý název pro Cizkrajov zněl Sitzgras. V několika desetiletích byl zdejší kraj zgermanizován.

Podle "Vlastivědy Moravské" měla obec na konci 18. století značný pozemkový majetek. V Dolním Bolíkově ke vsi patřilo stavení obecně zvané Zámeček, pod vsí na levém břehu Bolíkovského potoka byl mlýn s renesančními štíty, na svahu kopce pod Montserratem byla cihelna a v údolí nade vsí směrem k Mutné je mlýn patřící též k Cizkrajovu. Škola byla založena jako jedna z prvních v zemi roku 1662 a vydržoval ji farář. Za vzorného učitele Josefa Illeho (1851-1892) a nadšeného faráře Josefa Springera přibyla druhá a r. 1891 i třetí třída. V roce 1868 k sobě škola přičlenila "Hospodářskou školu" pro chovance od 14 do 20 let.

Mimo rolníků se v obci rozvíjela i řemesla, jako byly obuvník, zedník, kovář, stolař, byly tu i dva hostince. Byly založeny i spolky: spořitelní a úvěrní (1893), hasičský (1900), hospodářský (1910). Význam Cizkrajova se postupně zmenšuje zvláště po vzniku železných hutí v Dolním Bolíkově v roce 1810. Úpadek pokračuje i ve 20. století vysídlením Němců a odchodem obyvatel do měst. Na návsi najdeme sochy sv. Josefa a sv. Floriána.

Ve svahu pod kostelem je umístěna na malém ostrohu socha sv. Jana Nepomuckého.

Uprostřed hřbitova je litinový kříž ze zaniklé Bolíkovské huti z r. 1835.