Havlíčkova Borová

V 19. století měla Borová kolem 1700 obyvatel. Jejímu významu odpovídala i stavební činnost. Vyrostla řada domů s empírovými fasádami, byla zde škola, pošta, četnická stanice a hlavně plno drobných živnostníků, kteří dokázali činit vesnici soběstačnou. Dominantou širokého okolí je gotický kostelík zasvěcený sv. Vítu postavený v 15. století na místě, kde stávala románská hornická kaple. Dlážděnou cestou od kostela míjíme faru, kam chodil malý Karel Havlíček za svým učitelem farářem Brůžkem. Na malé návsi pod farou je stará škola Havlíčkova před ní půvabná Boží muka datovaná letopočtem 1765. Borovskému náměstí vévodí Havlíčkův pomník, odhalený v roce 1901. Socha je kopií díla Josefa Strachovského.

Z náměstí je to již malý kousek cesty k domu čp. 163. Dům s kupeckým krámem zde roku 1817 vystavěl Matěj Havlíček, založil si živnost a v roce 1818 se oženil s Josefou Dvořákovou. Dne 31. října 1821 tady spatřil světlo světa jejich syn Karel. Do štítu rodného domku je zasazen bronzový reliéf, který byl slavnostně odhalen v roce 1862 při příležitosti prvních Havlíčkovských oslav. Od roku 1931 funguje v Havlíčkově rodném domě muzeum a v roce 1971 byl tento objekt prohlášen národní kulturní památkou. 17. listopadu 1998 získala od státu rodný dům KHB do svého vlastnictví obec. Do zadní části domku byla přestěhována Mísní knihovna, je zde zřízeno informační centrum a dvě přední místnosti byly ponechány pro potřeby muzea. Současná stálá expozice připomíná život a dílo slavného rodáka. Součástí interiéru je vzácná mramorová busta Karla Havlíčka vytvořená akademickým sochařem Ladislavem Šalounem. V roce 2004 byla veřejnosti zpřístupněna další expozice věnovaná rodákovi S/Ldr Josefu Stránskému a příslušníkům 311. peruti RAF z Vysočiny, kteří padli v bojích ve II. světové válce. Od roku 2007 mohou návštěvníci muzea shlédnout výstavu životního díla sochaře Viktora Dobrovolného (plastiky, kresby), rovněž borovského rodáka. Památník Karla Havlíčka Borovského se tedy postupně stává kulturním středickem obce.