Karviná

Výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí přinesla městu prudký rozvoj, který dále narůstal od poloviny 15. století, kdy městu bylo uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo vyššího soudnictví a řada dalších. Třicetiletá válka přinesla Fryštátu, ale i celému zdejšímu území útrapy, mimo jiné bylo město až do roku 1648 obsazeno Dány a Švédy.

Neštěstí vystupňovaly i četné požáry. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu, která vypukla ve Starém Městě. Nález ložisek černého uhlí v Karvinné v 2. polovině 18. století přinesl zásadní obrat v hospodářském rozvoji celého regionu. Dosud méně významná vedlejší obec Karviná tak má již na počátku 20. století zásadní ekonomický význam pro celou Rakousko-Uherskou monarchii. Tehdejší majitelé panství – hraběcí rod Larisch-Mönnichů – měli významné postavení u císařského dvora a zastávali jedny z nejdůležitějších úřadů. Proto se Karviná také stala předmětem mocenských a majetkových sporů po 1. světové válce a začátkem 2. světové války. Správní základ dnešního města byl položen roku 1948, kdy se sloučily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město v jeden celek pojmenovaný Karviná. Od pol. 19. století se, zpočátku velmi nenápadně, souběžně začalo rozvíjet lázeňství založené na léčivé jodobromové vodě, která byla objevena díky hledání nových ložisek uhlí. Postupně Lázně Darkov získaly věhlas i daleko za hranicemi republiky a dnes mají nezastupitelné místo v budoucím rozvoji Karviné.