Pasečnice

První zmínka o Staré Pasečnici je z roku 1393. V tomto roce je jako první obyvatel pasečnické osady jmenován Probošt Racek a proboštství kladrubského kláštera zde zřejmě už dávno předtím hrálo svoji roli. Okolo let 1420 proboštství zaniklo. Ves v 15. století byla také vypálena a v roce 1579 zde byla pustina, kdy byl zřejmě zničen i kostel sv. Vavřince, jehož zříceniny se zde ještě nacházely. (Kostel sv. Vavřince byl umístěn ve Staré Pasečnici, pravděpodobně na místě chalupy čp. 43, kde se dosud lidově říká "U Kostelíků"). Ves byla docela pustá a její pozemky se dostaly do majetku domažlických měšťanů. Ve vsi byl také dvůr, který patřil komoře královské, od níž jej koupil měšťan domažlický Jakub Skala, rodák tlumačovský. Ten jej pak předal svému synovi Janu Skalovi, který jej v r. 1586 prodal obci domažlické za cenu pět set grošů míšenských. (Dle výtahu zemských desek - černé knihy instrumentní kropenaté z r. 1586 litt. E.)

Město Domažlice dne 4. 4. 1590 se rozhodlo obnovit a českým lidem osadit ves novou stejného jména. V témže roce byla osazena poloha před rybníkem, bližší Strakovu.

Nový díl byl nazván Nová Pasečnice. První písemná zmínka o Nové Pasečnici je z r. 1789. Podle císařského patentu ze dne 1. 3. 1777 byly obci domažlické zkonfiskovány čtyři dvory a sice: dvůr pasečnický, poplužní dvůr havlovický, menší dvůr českokubický a dvůr býšenský a usazeni na nich tzv. "Familianti". (Dle spisu "Lusy" J. Š. Baara). Z bývalého dvora v Pasečnici zbyly pouze názvy, které se udržely, a to v části na "Ovčíně" stával panský ovčín, v chalupě čp. 5 Nová Pasečnice "U Kravarníků", chalupě čp. 7 Nová Pasečnice "U Sládků" byl panský pivovar a v chalupě čp. 3 bývalo sídlo panského šafáře.

Pasečnice tvořila do r. 1882 s Českou Kubicí, Babylonem, Havlovicemi a Petrovicemi vesnickou obec domažlickou s rychtářským právem v Petrovicích.Tohoto roku byla spojena s Českou Kubicí v politickou obec Pasečnice. Tento svazek trval do r. 1916, kdy došlo k rozdělení ve dvě samostatné politické obce: Pasečnice a Česká Kubice. Obec Pasečnice dle výnosu Zemského výboru musela bezplatně předat 304,71 ha vlastního katastru obci Česká Kubice.

Název obce

Název obce úředně uznán až v roce 1923 a zněl Pasečnice, kdy před tím se užívaly názvy podobně jako Posečnice, Pažežnice, Pažešnice, Pašešnice.Název pravděpodobně vznikl substantivisující příponou -ice z adj. pasečná (=na posekání se vztahující, např. posečný čas Jg. III, 323) a pasečná (=na paseku se vztahující, t. 36) t. poloha, ves aj.(Profous Antonín:" Místní jména v Čechách". Praha ČAVU 1951).