Všechlapy

První písemné zprávy historiků z roků 1223 mluví o tom, že ve Všechlapech sídlil Janek Všechlapec ze Všechlap se svými dvěma bratry. Tento rod se udržel až do roku 1508. Vlastnili „svěží“ tvrz a v ní velký dvůr byl v prostoru č. p. 2 až 7 a vévodila mu věž, která byla z dálky viditelná. Od roku 1223 zde bydlel také rod Janků ze Všechlap (taktéž se dvěma bratry), od roku 1336 rod Stiborů a Jašků., od roku 1390 Peškovi ze Všechlap. Tento pan Pešek volil Jiřího z Poděbrad hejtmanem Boleslavského kraje (roku 1440). Roku 1510 je uváděn Doubravec ze Všechlap jako majitel tvrze.

Vilém Komický ze Žirnoc a Stiborče, který byl hejtmanem kraje Litoměřického, prodal roku 1542 Všechlapy městu Nymburku a roku 1547 „pozbyl“ Všechlapy, které patřily králi Ferdinandu I. panství poděbradskému. Roku 1558 koupil od krále Všechlapy a Krchleby pan Kašpar Gronovský z Gronova. Po něm zdědila Všechlapy Anna Gronovská, dcera Kašpara a provdala se za Chlivenského z Rizenska. Po smrti Anny se Jan znovu oženil s Kateřinou z Hiršova. Od roku 1618 byla ves v držení Hedviky z Habartic a jejich dětí Adamem, Václavem, Vilémem a Liduškou. Protože rodina byla podobojí vírou, museli roku 1631 uprchnout do Saska (v té době byla 30letá válka) a celé jmění jim zkonfiskoval generál Albrecht z Valdštejna a 280 tisíc grošů podstoupil svému bratru.

Avšak v roce 1636 dle císařského rozkazu bylo podstoupení panství Všechlapské plukovníkovi císařské armády hraběti Ottovi – Bedřichovi z Harrachů. Ti měli panství Vlkavské a Všechlapské až do roku 1789 a když brzo na jaře roku 1790 zemřel, panství držela jeho manželka – vdova Josefa až do roku 1890.

Pozdější zápisy se dochovaly již z doby, kdy všechlapský dvůr vlastnili majitelé loučeňského zámku rod Thurn – Taxisů, jejichž panství sahalo až k Poděbradům, ale to již začala I. světová válka, která skončila roku 1918 vyhlášením samostatnosti. Poté byly zakládány různé spolky např. hasiči, ochotnický spolek, který hrál divadlo, tělovýchovné jednotky (byla založena obec Sokolská). Asi v letech 1935 – 39 byla postavena dřevěná tělocvična (v místech dnešní ubytovny u hlavní silnice) a tam se scházela vesnická mládež, aby cvičili pod názvem „Tyršova Župa“.

V publikaci „Staré paměti osad soudního okresu nymburského“ Fr. Mikoláška z roku 1901 se o Všechlapech mimo jiné uvádí, že do r. 1547 náležela osada městu Nymburku, pak k Poděbradům a r. 1558 ku Vlkavě přidělena byla. V reg. důchodních z r. 1542 se tu jmenují: Tůma Lištýr měl spláceti usedlost po 1 kopě, uvolil se spláceti po 3 kopách. Průhca platil za dvůr po 4 kopách. Tolikéž Vítová po Mhaurkovi splácela dluhy Mhaurková. Konečně se jmenuje Markesha Vondráčková. O něco později platili: Jan Průcha 1k 15gr., Síla Vaněk 8gr., Martin 49gr. 2 den., Mach od drába 15gr., Hrčková 8.gr.

Roku 1553 bylo tu 10 usedlých: Jan Průcha měl statek se 3 lány rolí, Havel 2l., Jíra Čihák 5/4l., Jindra Drbal 5/4l., Martin Dráb 1l., Martin Machů 1l., Petr Roubíček 1l., Matěj Děveček 2/4l., Vaněk Síla 1/4l., Pavel Vodrole 1/4l. Hospodáři platili celkem 11 kop 45 gr. a 43 slepice ročně úroku. Již tehda byla tu krčma výsadní, kde čepovalo se pivo nymburské, z něhož platil se groš ze sudu posoudního.

Ve století 17. připomínají se hospodáři na 3 usedlostech: Jiří Fišmajstr, byl hospodářem do r. 1623, po něm Bartoň Šolc, Jíra Ota, Šimon Jeník a od r. 1694 Václav Unšovský.

Na jiném statku hospodařil od r. 1617 Matěj Janda. Po něm Šimon Nebeský, Václav Benda, Jan Šolc, Václav Sameš, Václav Ota a od roku 1700 syn jeho Matěj. Na statku Ottově hospodařil později Václav Sameš.