Ostřetín

Druhá nimecká kolonizace byla provádina až v 18. století za císaoe Josefa II., kdy byly zrušeny na panství pardubickém nikdejší pernštejnské rybníky a dvory. Byl mimo jiné opravy zaveden systém raabovský podle nihož zákupní majitel pudy, složiv najednou nebo po letech tržní cenu za pozemek jemu od vrchnosti propujeený, platil roeni jen penižitý poplatek, kdežto vrchnost dani státní sama platila.

Podle diplomatáoe zastavil 9. dubna 1336 král Jan Lucemburský misteeko a tvrz chvojnovskou s poilehlými vesnicemi /Ostoetín, Bileeko, Albrechtice, Hodišovice, Oedice, Roveo, Holice/, Pertholtovi, vyšehradskému proboštovi, Jindoichovi a Janovi, bratoím z Lipé za 2 000 kop grošu. Pozdiji nabyli zboží chvojnovského páni ze Šternberka a sice té vitve, která se psala holickou a poed tím sedila na Chlumci. Majitelem se stává Jan ze Šternberka /1358-1376/, pán na Chlumci a Chvojni.

Les „Království „ oeeený rozkládal se od Albrechtic až po oeku Louenou. Ve 13. a 14. století jej dali eeští králové mýtit pro kolonizaci nimeckou a poi tom byl s nejvitší pravdipodobností získán zároveo i prostor pro založení vsi Ostoetín. Les Království je znám z bitvy mezi držitelem Kunitické hory, Divišem Bookem a hradeckými spojenci s Roháeem z Dubé. Bitva dopadla pro Diviše Booka vítizni, tento jako jeden z nejstateenijších protihusitských bojovníku bojoval u Lipan proti táboritum a sirotkum a za své oddané služby králi Zikmundovi byl odminin hradem Kunitickou horou i s 52 okolními obcemi - /21. 9. 1436/

Ves Ostrzetyn podle urbáoe, založeného po roce 1494, bylo ve vsi 39 usedlíku. Rychtáoem byl Jan Nimec. V zápisech se vyskytují názvy pustin Jirákova, Klhovská, Kadeoábkovská. Mluví se o louce a klueenini na Hradcích, klueenina byla místa, kde se les vykácel, aby se mohlo zoíditi pole. Usedlíci platili pánovi úroku „svatojirského a havelského“ po ll kopách, 3 groších, 4 1/2 penízi. Roboty ženné mili 4 dny a mohli se vykoupit tím, že platili za den 2 1/2 groše poi sv. Jani.

K „velenoci“ odvádili na 8 kop vajec. Mimo to dávali k týmž svátkum pánovi dvi telata a o Velikonocích pul kopy grošu. Poi sv. Havle odvádili 1 kopu vajec a 18 slepic. Mili uloženou „doevinou“ robotu, což znamenalo, že kdo mil koni pomáhal poi kácení, stahování a odvážení doeva. Z této roboty se mohli vykoupit tím, že odvedli do panského duchodu jednou za rok poi Vánocích 1 kopu 6 grošu.

Dle registru zámku Pardubice byla na místi nynijší vsi svobodná rychta s nikolika chalupami a když se osada rozrostla a rychta e. 40 uprostoed zustala, bylo dáno tomu místu jméno Hostitín, patoící k panství Litomyšlskému.

Ostoetín, jak nimecké jméno Tiezmansdorf v diplomatáoi musejním svideí byl ve 14. století od eeských králu na místo lesa vymýtiného založen a osadníky nimeckými obydlen. Patoil v tom století k hradu Chvojnovskému a s ním zároveo rozdílným majitelu byl zapisován . Dle register zámku pardubického uvádí farní pamitní kniha, že na místi nynijší vsi byla rychta svobodná

Hájek v kronice své dle niho i Solao v popisu Hradce Králové jmenuje ves Hostitín v roce 1308, že se tu sešel eeský lid ve válce o trun eeský a tlupu švábu mezi nimi devit hrabat mezi vsí Opoenem a Turovem pod vedením Ctibora z Uherska poepadl a dílem pobil, dílem zajal. Ale Hanka ve vydání kroniky Dalimilovy roku 1853 na str. 195 nezmiouje se o Ostoetíni, nýbrž jen poslední dvi místa jmenuje. Eást Ostoetína náležela ku 15. století a na zaeátku 16. století k Holicum a byla totiž plat se štipnicí od Hynka Bradleckého z Meekova prodána roku 1507 Vilémovi z Perštejna. Ostatní zboží i s nadací kostela patoilo na zaeátku 16. století Eeokovi Dašickému z Barchova, který jej i se zbožím Dašickým r. 1507 prodal Vilému z Pernštejna a tak poipojen Ostoetín k panství Pardubickému.