Opatovice nad Labem

První písemná zmínka o obci Opatovice se váže k roku 1073 a to v zakládací listině benediktinského kláštera, který kdysi stával v severovýchodní části katastru obce Opatovice. Sama zakládací listina je falzem z poloviny 12.století a nyní je uložena v Hornorakouském zemském archivu v Linci. Termín falzum však automaticky neznamená, že věci poznamenané v listině jsou falešné. Dle odborné literatury falzum může být pozdější zapsání nějaké ústní dohody pro její větší pevnost a průkaznost. Rok 1073 je dodnes velmi sporný, byl tento rok založen samotný klášter zasvěcený sv. Vavřinci nebo pouze poustevna zvaná po Mikulci. Většina odborníků se dnes však kloní k tomu, že samotný klášter byl založen až v roce 1086 a to králem Vratislavem II.

Nejvíce známý mezi prvními opaty kláštera byl nepochybně Mysloch, který navštívil Cluny a po svém návratu nechal původní dřevěný klášter přestavět na kamenný. Ten byl roku 1163 vysvěcen pražským biskupem Danielem v přítomnosti krále Vladislava II. Z 12. století se nám zachovala velmi vzácná písemná památka, Hradišťsko-Opatovické letopisy. Sám název napovídá, že místo původního vzniku byl benediktinský klášter Hradisko u Olomouce. Mniši z tohoto kláštera byli vyhnáni řádem premonstrátů a tak se uchýlili do Opatovic, kde dokončili tyto letopisy. Nejznámějším opatem byl Neplach, který byl v čele kláštera v polovině 14.století a patřil mezi nejbližší rádce Karla IV. Z této doby pochází i známá pověst o pokladu, který zde mniši nastřádali.

V listopadu 1415 byl klášter přepaden Janem Městeckým z Opočna a Otou z Bergova, kteří si přišli pro dlužné peníze, protože král Václav IV své dluhy vůči rodu Pánů z Opočna umořil výnosy z kláštera. Toto přepadení nepřežil tehdejší Opat Petr Lazur. V roce 1420 český a uherský král Zikmund daroval klášter i s jeho majetky, mezi kterými je poprvé připomenuta Pohřebačka, za věrné služby Diviši Bořkovi z Miletínka. Ten v čele jednoho z husitských vojsk v roce 1421 klášter vyloupil a vypálil. Mniši stačili utéct do Polska, kde několik desítek let žili, ale klášter v Opatovicích již nebyl nikdy obnoven a dodnes se z něj prakticky nic nezachovalo.

Dominantou obce je kostel sv. Vavřince se základy patrně z 2 pol. 13. stol., přestavěný pravděpodobně po r. 1421. Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a věží zakončenou gotickým kamenným jehlanem s cimbuřím. Dalšími významnými památkami jsou sochy sv. Jana Nepomuckého před mlýnem, sv. P. Marie, sochy sv. Josefa a sv. Václava.

V blízkosti obce odbočuje z Labe a obcí protéká uměle vybudovaný Opatovický kanál, který byl vystaven k napájení rybníků a dnes zavlažovací soustavy. Kanál je dlouhý 32,7 km a do Labe se vlévá až za Přeloučí. Doba vzniku kanálu není zcela prokázána, ale je pravděpodobné, že již benediktinští mniši využívali řeku Labe k vytváření rybníků a pěstování ryb, protože ryby byly hlavní stravou mnich v době půstu. První záznamy o kanálu se vážou k osobě Viléma z Pernštejna, který pardubické panství zakoupil na konci 15. století. Dvorním stavitelem vodních děl Pernštejnů byl Kunát mladší z Dobřenic, který buď kanál navrhl nebo spíše nechal zdokonalit do stavu, který známe dnes.

Dále jsou písemné záznamy skoupější a víme toho málo. Ve farní kronice z roku 1836 je k dějinám kostela poznamenáno, že v 80.letech 16.století v obci duchovní služby zajišťoval nekatolický farář Mathias Lupuli a farnost po bitvě na Bílé hoře přešla do katolické správy. Je zřejmé, že během Třicetileté války tudy prošlo švédské vojsko vedené generálem Torstenssonem, protože Hradec Králové byl dobyt, ale město Pardubice se ubránilo.

Ve dvacátých letech našeho století byla v obci na pozemcích bývalého cukrovaru zřízena zemská vychovatelna pro mladistvé, která zde působila až do začátku padesátých let, kdy objekt převzala armáda. Vojenská posádka zde byla až do konce osmdesátých let.

Obyvatelé obce Opatovice se také velmi aktivně podíleli na odboji během druhé světové války. Za pomoc zahraničním agentům byli popraveni v Plötzensee u Berlína Jan Volek a Josef Žák. Jan Jozíf a František Nyklíček byli popraveni v Pardubicích na Zámečku za to, že vydali potřebné dokumenty pro výsadkovou skupinu Silver A.