Libochovany

První zprávu o vsi lze najít v tzv. "Základací listině kapituly litoměřické" z let 1056 -1058 n.l., v textu vydaném Spytihněvem II., kde je uvedeno, že zdejší obyvatelé se živili především rybařením na Labi. Písemná zmínka o založení obce je z roku 1218 v listinách potvrzených Přemyslem Otakarem I.

Majitelé obce i poddaných se v průběhu staletí rychle střídali. Např. v roce 1226 část Libochovan patřila kladrubskému i doksanskému klášteru. Sídlem vladyků se Libochovany staly v roce 1251, kdy je historií zmiňován Vlček-Vlk - z Libochovan.

Rok 1395 je spjat se jménem Jindřich z Libochovan, bydlící na libochovanské tvrzi.

Část obce byla od 14.století spojena se Sebuzínem a v r. 1496 ji daroval král Vladislav II. jako odúmrť Buškovi Kaplířovi ze Sulevic. V roce 1541 byl kaplířovský majetek rozdělen mezi bratry Jana a Fridricha Kunáty a v roce 1569 a později v r. 1596, přešla obec do držení dalších několika nových majitelů, naposledy Vilému Kamýtskému ze Lstiboře. Ten dal přestavět na konci 16. století tvrz v Libochovanech na malý pozdně renesanční zámek. Potomek Jan Všebor Kamýtský ze Lstiboře, účastník stavovského povstání, zemřel v r. 1625, dědici odmítli přestup ke katolíkům a jimi držené statky byly zabaveny a roku 1626 prodány za 65 379 kop grošů míšeňských, prezidentu české komory a nejvyššímu mincmistrovi Vilémovi z Vřesovic.

Dějiny Libochovan splývají již od r. 1596 s dějinami Velkých Žernosek. V průběhu let 1658 - 1681 byl libochovanský zámek přestavován a v roce 1667 získali panství Velké Žernoseky - Libochovany = Nosticové, kterým zůstalo až do konce 19. století. V roce 1916 získal Libochovany střekovský továrník J. Schicht, který je držel až do roku 1945. Po r. 1945 se zámek stal majetkem československého státu. Jeho současný stav je velice zubožený a opravy budou pro současného majitele velice nákladné.

V roce 1889 byla vedle fary postavena německá škola, která svému účelu sloužila nepřetržitě až do roku 1998. Byla uzavřena pro nedostatek žáků a děti dojíždějí do plně organizované školy v nedalekých Žalhosticích, případně do Litoměřic nebo Ústí nad Labem. Školství mělo v obci dlouhou tradici a v kronikách se dočteme, že již před rokem 1797 navštěvovaly zdejší "stavení pro učení žactva" děti z okolních obcí, avšak pouze tehdy, když je rodiče nepotřebovali k pracem v hospodářství.

V roce 1923 pak bylo zahájeno vyučování v České obecné škole, která po roce 1945 přesídlila do prostor školy německé.

V roce 1930 měla obec nejvíce obyvatel a to: v Libochovanech 718 a 213 v osadě Řepnice. Z toho v Libochovanech žilo 568 Němců a 150 Čechů. Oba národy zde žily v míru a snášenlivosti, protože obec tehdy přivedly k prosperitě a výstavnosti.

Na přelomu tisíciletí má naše obec málo přes 500 obyvatel. Jsou zde 3 potravinářské obchody soukromých prodejců, 3 hostinská zařízení, mateřská škola. Obecní úřad, který se přestěhoval do budovy bývalé školy. Tam je i fungující tělocvična. Hřiště TJ Sokol Libochovany je ve výborném stavu, díky sponzorskému dohledu firmy Delimit z Litoměřic. Aktivně fungující fotbalové mužstvo hraje okresní přebor se střídavými úspěchy. V roce 1997 oslavili hráči 50 let trvání fotbalového oddílu a ve své činnosti hodlají pokračovat.

Co se bohužel nepodařilo udržet v činnosti byl místní hasičský sbor, jehož činnost v roce 1991 dobrovolní hasiči ukončili také zcela dobrovolně. Ani po deseti letech není, kdo by jeho činnost obnovil.

V současném obecním zastupitelstvu pracuje 7 zvolených zástupců. Před tímto týmem stojí nelehký úkol zajištění plynofikace celé obce a poté zajištění vybudování poldrů proti přívalovým vodám, které se do obce takřka pravidelně v jarních měsících přivalí z okolních kopců. Naši předkové totiž přesně věděli, kam odvést vodu a pole rozdělili cestami a hrázemi. Ty byly v nedávné minulosti odstraněny v rámci nesmyslného zcelování pozemků v kopcovitém terénu byl vodnímu živlu poskytnut prostor volného rozlévání do kotliny. Všichni ale doufáme, že se nám plány navržené do územního plánu postupně podaří uskutečnit.

Pamětihodnosti

Kaple na Hrádku - byla zřízena na místě bývalé tvrze - dřevěná, na zděných základech a to v r. 1759 Ondřejem Waldmanem, lesníkem ve službách lovosické vrchnosti. Zasvěcená je Panně Marii, v devadesátých letech obnovená za pracovní účast a místních farníků a nemalého finančního přispění věřících z Moravy. Přilehlé obce se snaží udržet tradici a pořádají zde každoroční májové poutě.

Kostel v Libochovanech - do současné podoby dotvořili místní obyvatelé a věřící z širšího okolí koncem minulého století, kdy byl stržen starý nevyhovující dřevěný svatostánek, mající kořeny již v roce 1460. Tehdy majitel Mathes von Fiala nechal na dolním konci vsi postavit kapličku Panny Marie s malým zvonečkem a ta byla později přestavěna na kostel Narození Panny Marie. V roce 1893 bylo rozhodnuto vystavět kostel nový. Za vydatné stavební pomoci místních obyvatel a finanční sbírky uspořádané mezi nimi byl kostel během dvou let postaven a 9. června 1895 vysvěcen. Od roku 1861 měly Libochovany i faru, kterou spravoval farář Franz Pohnert.

Socha sv.Anny - na návsi v Libochovanech stojí obnovená socha zasvěcená sv. Anně, kterou obec nechala postavit v roce 1826. Její devastaci v sedmdesátých letech napravilo zastupitelstvo obce v roce 1998, kdy byla socha zrestaurována pražskou restaurátorskou dílnou pana Zdeňka Nováka a opětovně vysvěcena litoměřickým vikářem panem mgs. Havelkou.

Historie místní části Řepnice

V osadě Řepnice, která je součástí obce Libochovany, se v roce 1806 narodil hudební skladatel Václav Jindřich Veit, jemuž obec v roce 1996 věnovala pamětní desku umístěnou na jeho rodný dům, dnes hostinské zařízení Eden. V.J.Veit byl významným litoměřičanem, byl radou vrchního zemského soudu v Praze a Litoměřicích, jeho jménem je pojmenována jedna z litoměřických ulic a jeho pomník je v těsné blízkosti pomníku K.H. Máchy na litoměřickém hřbitově.

Potomci Veitovy rodiny jsou rozeseti po celém světě, v roce 1999 navštívil naši obec jeho pravnuk z rakouského Grazu, v roce 2000 pak potomci až z Kanady.