Kynšperk nad Ohří

S městem se jméno "Kynšperk" váže od roku 1232, kdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k založení města tohoto jména. Původní lokace města všek zřejmě nebyla v jeho nynějších hranicích, ale asi 2 kilometry na východ nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější lokace města "Kynšperka" v okolí hradu téhož jména, tedy v místech, kde nyní Kynšperk nad Ohří stojí, je doložena až později, v době vlády Karla IV. Původ prvních obyvatel dnes zřejmě nelze přesně určit, již v období středověku je však obyvatelstvo různorodé, o čemž svědčí i historické památky. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví.

V 19. a 20. století se pak přidružují další průmyslové obory - kovovýroba, textilní průmysl a další. V roce 1871 se zde narodil světově snad nejznámější kynšperák - Kašpar Herrmann - vynálezce ofsetového způsobu tisku. Po II. světové válce se obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí, nahradili část německých obyvatel zejména Češi a Slováci - jak z vnitrozemí, tak reemigranti z českých a slovenských enkláv v okolních zemích - ale i Poláci, Maďaři, Srbové a jiní. Původní zástavba byla zčásti nahrazena v 50-tých letech, kdy byly v okolí Zámeckého vrchu, na místě původních staveb, postaveny bytové domy. Dále se město územně rozšiřuje směrem k jihu v 60-tých letech, výstavbou nového sídliště. Město si však, na rozdíl od mnohých jiných, zachovalo původní členitý městský půdorys, což jej činí velice malebným při procházkách, hlavně však při pohledu z výšky. V době této výstavby se mění i způsob obživy obyvatel, mnozí z nich začínají za prací dojíždět do Elektrárny Tisová a sokolovských dolů, ženy pak i do textilky v Libavském Údolí. Ve městě samém obyvatelé pracují nadále ve výrobě nábytku, jak dřevěného tak kovového, v opravnách zemědělských a lesních strojů, v zemědělství v Chotíkově a na Zlaté a dále v dopravě, komunálních službách, obchodě a rozpočtové sféře...

V posledních 10-ti letech došlo ve městě k řadě změn, zejména v oblasti struktury výroby a služeb. Některé činnosti, např. výroba nábytku, zcela zanikly, nově se rozeběhla výroba autodoplňků, výroba kabelových součástek a některé druhy textilního průmyslu. Umožněním provozování živností výrazně posílil obor obchodu a služeb - vznikly nové, převážně menší rodinné obchody a řemeslnické dílny, rozšířily se také možnosti stravování a ubytování. Část obyvatel i nadále za prací dojíždí. Na vzhled města mělo poslední desetiletí nevelký vliv. Výstavba se nijak výrazně nerozvíjela, značná část zástavby nese známky stáří, výjimkou jsou snad jen domy, které přešly privatizací do soukromých rukou, což také neplatí beze zbytku. Přesto se v současné době město Kynšperk nad Ohří stává stále atraktivnějším místem pro bydlení. Jeho poloha, na půli cestě mezi Sokolovem a Chebem, dopravní přístupnost železnicí i po silnici, příjemné a klidné prostředí na západním úbočí kopců, odtrhující jej jaksi od průmyslové části sokolovska, je pro bydlení ideální. Životní prostředí je vzhledem k blízkosti lesů, řece, převážně vanoucím západním větrům a jiným přírodním podmínkám, nedávno ještě zlepšené masivní změnou způsobu vytápění objektů, velmi příznivé, a i ono přímo vybízí k tomu, usadit se zde. Vědom si této skutečnosti nechal Kynšperk zpracovat nový územní plán a vyvíjí řadu aktivit umožňující další rozvoj města - z hlavních je nutno zmínit rozšíření plynových rozvodů a počínající rekonstrukce čistírny odpadních vod. Záměrem zastupitelů je také vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu, zlepšit dopravní systém - včetně stavu komunikací i možnosti garážování a parkování, vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti. Neopominutelnými jsou též aktivity směřující ke zlepšení vzhledu města, včetně úprav jeho okrajových částí a snaha o opravu historicky cenných objektů.