Krajková

Krajková byla v období 1350 – 1947 několikrát přejmenována: r. 1350 – Gossengrün, 1357 – Gossingrin, 1364 – Kossengruen, 1384 – Goczengruen, 1907 Gossengrün. Teprve po druhé světové válce v roce 1947 bylo „Stadt Gossengrün“ přejmenováno na Obec Krajková, v této době byla Krajková z města či městečka „degradována“ na obec.

Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty s dějinami hartenbergského panství. Jak se stala Krajková majetkem Hartenbergů není známo ani ze starších dokumentů. Je však známo, že v roce 1350 získali hartenbergské panství Taut II.von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg jako léno od Karla IV. Poté vlastnili Hartenberg: 1409 – rytíři Malerzíkovi, další zprávy o hradu jsou z roku 1450. Tehdy se stal sídlem lupičů, r. 1467 – Schlickové, v roce 1547 bylo panství zkonfiskováno ve prospěch Královské koruny, v roce 1553 získal Hartenberg Heinrich von Plauen. V roce 1597 koupil Hartenberg s celým okolím Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak panství vlastnili přes 150 let. Poté rod Auerspergů vlastnil Hartenberg do roku 1945.

V době třicetileté války postihl Krajkovou mor (1679-1680), Gossengrünské bratrstvo jako odvrat od této špatné nemoci vystavilo pomník (morový sloup a smírčí kříže) vedle cesty vedoucí na Květnou. V této době značně stoupl počet městské chudiny, vrchnost se o ní starala velmi málo. V roce 1643 byl městu darován od Adama Heinricha von Pissnitze dvorec, z něhož byl zřízen chudobinec pro 12 osob, který stál stranou od města směrem na Květnou. V roce 1761 byl vrchností postaven chudobinec druhý, v této budově mohlo být umístěno 6 chudých krajkovských občanů. Tyto dvě budovy byly v letech 1846 – 47 známy pod jménem „Starý špitál“, ty poté nahradila cihlová stavba pod názvem „Armenhospital“. V době morové nemoci byl založen hřbitov viz. Kostel sv. Petra a Pavla.

Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.

O řemeslu a obchodu jsou některé doklady, které potvrzují, že první cechovní výroba byla založena již v roce 1552. V tomto roce zde vznikl cech obuvníků, později se vytvořil cech tkalců, řezníků a spojený cech truhlářů, sklářů a kovářů. Třicetiletá válka postihla zdejší oblast a zasadila těžkou ránu i tehdejší dolové činnosti. Po zániku této činnosti byla v roce 1818 zahájena výroba paličkovaných krajek, později byla vystřídána výrobou tzv. bruselských krajek (nepaličkovaných, jemně vyšívaných). V 19.století docházelo ke zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldovy Hamry do Lubů. Náklady na tuto stavbu hradilo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.

V roce 1869 byl založen první poštovní úřad ve městě a o dva roky později v roce 1871 spořitelna a záložna. V roce 1878 byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy.