Hnátnice

Obec, která je typem velké lesní lánové vsi rozložené po obou březích Hnátnického potoka, vznikla pravděpodobně na konci 13. nebo v průběhu 1. poloviny 14. století v době vrcholné kolonizace, kterou v oblasti na pravém břehu Tiché Orlice prováděli pravděpodobně pro české krále příslušníci rodu ze Žampachu - erbu lovecké trubky a jejímž centrem byl hrad Žampach.

Na kolonizaci se zde podílelo převážně české obyvatelstvo. Poprvé je Hnátnice doložena v roce 1364, v souvislosti s uváděním faráře ke zdejšímu kostelu. Jako patron kostela a tedy majitel vsi vystupoval tehdy Čeněk Žampach z Potštejna, syn Mikuláše z Potštejna (příslušník rodu Půticů, jejichž původní sídla byla v západních Čechách a na konci 13. století přišli do povodí Divoké Orlice, kde založili hrady Litice a Potštejn, Mikuláš považovaný za loupeživého rytíře zahynul 1339 při dobývání hradu Potštejna vojsky markraběte Karla, potomního císaře Karla IV.), který získal Žampach pravděpodobně v roce 1357 jako náhradu za potštejnské panství, které postoupil králi.

Původ názvu obce

Vysvětlit původ místního jména je obtížné. Mohlo by se jednat o odvození od osobního jména Hnát, které však v době vzniku vsi není doloženo, nebo byla ves pojmenována podle místního potoka, který snad podobou svého koryta připomínal hnát a proto byl tak i pojmenován. Prokazatelné je to, že německý název Friedrichswald nesouvisí s dobou vzniku vsi a nedokládá tedy podíl německého obyvatelstva na vzniku vsi. Jde o uměle vytvořený název z doby, kdy žampašské panství patřilo jesuitům, kteří ves takto pojmenovali na počest Bedřicha (Fridricha) z Oppersdorfu, který jim v roce 1629 Žampašsko odkázal. Německý název se však v českém prostředí nikdy nevžil.

Historický vývoj obce

Po celý středověk až do zrušení poddanství v roce 1848 byla Hnátnice příslušenstvím panství Žampach. V roce 1654 zde bylo 40 poddanských usedlostí. Tzv. hanfeštní dvůr patřil tehdy urozené majitelce Dorotě Sudové z Řenče, v roce 1657 vyhořel a později se stal panským dvorem, na počátku 18. století byl již rozdělen mezi poddané. Po zřízení okresních úřadů v roce 1850 se Hnátnice stala příslušenstvím soudního okresu Ústí nad Orlicí a politického okresu Lanškroun. V letech 1938 - 1942 náležela k politickému okresu Žamberk a v letech 1942 - 1945 k politickému okresu Rychnov nad Kněžnou, od roku 1945 dosud do roku 2003 patří k okresu Ústí nad Orlicí.

V 2. polovině 19. století život v obci ovlivnila výstavba železnice z Ústí nad Orlicí do Vratislavi, která přispěla ke vzniku průmyslového podnikání v obci. Trať byla otevřena v roce 1874 a nádraží Hnátnice bylo zřízeno na katastru Lanšperka, na levém břehu Tiché Orlice pod hradem Lanšperkem (od roku 1952 nádraží Lanšperk, v Hnátnici u horní továrny pak byla zřízena zastávka). Ještě v témže roce byla nedaleko tohoto nádraží postavena na pravém břehu Tiché Orlice v nejjižnější části hnátnického katastru přádelna ústecké firmy Antonín Brožek (tzv. dolní továrna), po roce 1877 byla přádelna přestavěna na tkalcovnu, kterou v roce 1927 koupila ústecká firma Jan Hernych. Jeden ze zakladatelů této firmy Florián Hernych koupil v roce 1900 v Hnátnici v části nazývané Nebíčko) vyhořelý mlýn na Tiché Orlici a v jeho místech vybudoval rovněž tkalcovnu (tzv. horní továrna). V obou továrnách byla textilní výroba ukončena za II. světové války, v roce 1953 se staly součástí nově založeného podniku Kovostav Ústí nad Orlicí. Dnes je dolní továrna změněna ve slévárnu, horní částečně slouží jako odborné učiliště, zčásti náleží firmě Rieter Elitex, která vznikla z bývalého Kovostavu.

Zdroj : doc. PhDr. František Musil, CSc

Počty obyvatel

rok 1836 1850 1890 1910 1921 1930 1950 1961 1980 1991 2001 2005 2006

obyvatel 1159 1398 1624 1647 1439 1483 1054 1008 933 861 843 866 860