Číhošť

Číhošť ale byla svého času významným hospodářským a kulturním centrem, což je doloženo záznamy v "Zemských deskách " v Praze. Nad obcí se od roku 1348 do roku 1806 dolovalo stříbro a jiné vzácné rudy. Nedaleko jsou vápencové lomy. Zde se také v roce 1648 odehrávala poslední bitva v tomto kraji se švédským vojskem. Ještě dnes jsou tu patrny náspy a valy. V roce 1892 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů. Elekřina byla do obce rozvedena v roce 1929. Významnou stavbou a dominantou obce je kostel, který František Palacký ve svých "Dějinách " uvádí již k roku 1350 jako farní. Pověst vypráví, že když se jde polní cestou z Číhoště přes les Borovinu a Bahenici do Ovesné Lhoty, stojí u cesty před obcí křížek. Na tomto místě lhotečtí počali stavět kostel. Zedníci se tužili, ale jaké bylo jejich překvapení, když druhý den ráno přišli do práce a zdivo nikde. Začali stavět znovu, ale to všechno se pravidelně opakovalo. Divili se tomu, ale raději stavby zanechali a postavili na tom místě křížek. Je tam dodnes. Co se ale dělo se zdivem z Ovesné Lhoty ? Vždycky se do rána objevilo v Číhošti, kam ho odnosili andělé. Tak se číhošťští dali do práce a svůj kostel s pomocí zbudovali. Původně byl kolem kostela hřbitov. V roce 1948 bylo prostranství před kostelem oploceno a vybudována brána.

V té době zde působil farář Josef TOUFAR. Po známých událostech, které se v tomto kostele Nanebevzetí Panny Marie v prosinci 1949 a v lednu 1950 staly, byl 28. ledna farář Toufar zatčen a umučen. Zemřel 25. února ve věku osmačtyřiceti let. Na památku umučeného faráře Josefa Toufara a dalších stíhaných kněží byl na nádvoří kostela v Číhošti 22. září 1990 slavnostně odhalen pomník. Autorem pomníku je akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi.

Podle starých kronik v roce 1900 žilo pouze v Číhošti 300 obyvatel . Od roku 1900 je ve vsi i motlitebna Českobratrské církve evangelické. První zmínka o základní škole je už z roku 1603 - ve starém minisále sačanského kostela. Potom to byla dřevěná chaloupka, kde se říkalo "U Špačků ", vyučovalo se v jedné místnosti. V roce 1795 byla postavena nová , opět dřevěná škola, která sloužila až do roku 1846. V roce 1846 byla postavena uprosřed vsi nová zděná budova základní školy, která slouží dodnes. Budova měla dvě velké třídy a byt pro učitele. V roce 1900 byla postavena třetí třída, na tu dobu byla místní škola opravu moderně vybavena. V dobách největší osídlenosti tato škola doslova "praskala ve švech" - docházelo sem téměř 200 školáků. V dnešní době bojuje základní škola v Číhošti " o přežití". Stálý úbytek dětí dolehl i na tuto školu, ale i přes nízký počet žáčků škola působí i nadále a OÚ v Číhošti raději doplácí na provoz ZŠ ze svých prostředků.