Blatno

Kdy přesně se Blatno stalo majetkem řádu se zatím nepodařilo zjistit. Zdá se však, že to bylo brzy po příchodu řádu do Chomutova, protože v listinách z konce 13. století jsou již zmínky o stavbě hradu v Blatně. Na pravděpodobný konec 13. století ukazují i sklepy nynější budovy obecního úřadu, stojící na základech bývalé komendy. Čtyřkřídlý hrad byl opevněn, měl věž a k obraně mu sloužila dvě velká a tři malá děla. Význam blatenského hradu - komendy - dokládá i skutečnost, že byla pro něj zřízena nová hodnost - komtur blatenský. Nepodléhal chomutovské komendě, ale přímo zemskému komturovi.

První dosud známá ucelenější zpráva je však až z roku 1344. Hovoří o "Virius Bleystofer, commandator in Blatna". Brzy se kolem hradu usadili lesní dělníci a různí řemeslníci veslužbách hradu. Dodnes je zřejmé, že osada byla založena plánovitě na staré obchodní cestě ze Saska do Čech. Poblíž komendy vybudoval řád kostel, který byl roku 1384 zmiňován již jako farní. Byl u něj také hřbitov.

V roce 1403 byl komturem v Blatně Albrecht z Dubé. Dosavadní blatenský komtur Albrecht z Doupova mu 15. 7. 1403 předal již zmíněná děla, hrnec střelného prachu, 15. kusů olova, 2 helmice a 18 kop střel.

Václav IV. na úhradu dluhů odebral řádu roku 1404 Blatno a postoupil ho mosteckému purkrabímu Hynkovi z Kaufunku.

Jak prožívalo Blatno husitské války, přesně nevíme. Podle různých náznaků by mohlo být roku 1421 husity také dobyto, ale jisté to není. V té době spravoval Blatno Vilém Zajíc z Hazenburka.

Roku 1437 získal do zástavy chomutovské panství i s Blatnem Jakoubek z Vřešovic a po něm střídalo Blatno na čas své pány společně s Chomutovem. Roku 1460 byl blatenský hrad zmiňován již jako pustý.

V roce 1564 koupil Blatno Václav z Lobkovic, syn Václava z Lobkovic prodal Blatno roku 1587 Bohuslavu Jáchymovi, synu Bohuslava Felixe z Lobkovic. V majetku Lobkoviců zůstalo vše až do roku 1594.

Třicetiletá válka neušetřila ani zdejší kraj - např. Švédové pronikali často do Čech přes Horu Sv. Šebestiána nebo Kalek a Blatno. Následkem těchto vpádů byla celá tato hroská oblast tak zpustošena, že ve vesnicích téměř nikdo již nežil. Zkázu dovršil v lednu 1640 generál Wrangel, který se svými vojáky vydrancoval Blatno tak, že v tomto roce vymřela zbylá část obyvatel buď z hladu, nebo na mor. O pět let později bylo Blatno napadeno švédskými vojáky, kteří vesnici vypálili a zámek rozbořili.

Noví obyvatelé, vojáci plukovníka Morzina, který se oženil s majitelkou Červeného Hrádku, museli spáleniště nejdříve uklidit a pak vše znovu postavit. Bylo to zřejmě obtížné, ale roku 1654 tam podle Berní ruly již byla stavení dobrá a hlavní obživu poskytoval chov dobytka a prodej dříví.

Rok 1771 byl pro Blatno významný. V tomto roce byl v Blatně proveden soupis a očíslování domů a na panství nastoupil jako lesmistr Jan Ignác Ehrenwerth. Byl skutečným lesním doborníkem a svých znalostí využíval v plné míře při novém uspořádávání červenohrádekcých lesů. Roku 1773 byl také iniciátorem otevření první lesnické školy v Rakousko-Uhersku. Škola byla umístěna v loveckém zámečku a díky podpoře majitele panství mohl Ehrenwerth plně rozvinout své schopnosti i při vyučování.

Roku 1776 byla v Blatně postavena budova jednotřídní školy a roku 1782 byl položen základní kámen ke kostelu sv. Michaela.

Začátek 19. století nebyl pro Blatno příznivý. Roku 1809 obsadil Blatno oddíl vestfálských vojáků.

Roku 1838 byla postavena nová fara. O deset let podzěji vyhořela.

Roku 1864 byla budova staré školy stržena a na jejím místě byla postavena nová škola - budova ještě stojí.

Obyvatelé Blatna se zabývali většinou zemědělstvím a chovem dobytka. Koncem 19. století byla v Blatně již pošta, tzv. raiffeisenka, velký a malý obecní dům pro chudé a zdravotní obvod pro Blatno a 7 přilehlých obcí.

Roku 1905 byl v Blatně vybudován vodovod a roku 1922 sem byla zavedena elektřina z kadaňské elektrárny.

Odsun německého obyvatelstva začal v Blatně a Bečově 25. září 1945. Odešli na Lounsko, kde pracovali v zemědělství až do srpna 1946, kdy byli odsunuti do Německa. I po částečném osídlení vesnice zde žilo v roce 1950 jen 186 lidí.

V lednu 1951 bylo radou ONV v Chomutově rozdhodnuto sloučit obce Blatno, Bečov, Bernov, Gerštorf, Kvinov, Radenov do jedné obce s názvem Blatno. Nové české názvy připojených vesnic byly úředně stanoveny až v r. 1952. V roce 1954 pak byl k Blatnu připojen ještě Šerchov a v roce 1956 také Hrádečná.

V současnosti se v Blatně buduje kanalizace a čistička odpadních vod. Podle urbanistické studie obec počítá s výstavbou rodinných domků a celkovou úpravou obce. Na místě bývalého hřbitova bude např. zřízen pomník, věnovaný památce zemřelých.

Použitá literatura:

Zdena Binterová - Od Kalku po Boleboř a Blatno, Chomutov 2000