Bernartice nad Odrou

První písemná zmínka pochází z roku 1374, kdy je při prodeji fojtství v Zašové mezi jinými svědky uveden man Voka II. z Kravař Pohořálka z Bernartic. Obec patřila k starojickému, od roku 1533 novojickému panství.

V rejstříku zemské berně z roku 1516 nacházíme jméno zřejmě prvního známého bernartického fojta Mikuláše. Bernartice byly přifařeny na Starý Jičín, teprve roku 1797 byla v obci zřízena kuracie s prvním kurátem P. Františkem Lacinou a ta byla povýšena roku 1896 na faru.

Dominanta obce, pozdně empírový chrám Navštívení Panny Marie, současnou podobu získal v roce 1837 a nejspíše téhož roku v prosinci byl posvěcen. Původní kostel byl postaven již v roce 1795 a vysvěcen 8. října 1797.

Škola se připomíná k roku 1784, vyučovalo se po domech sedláků. Vlastní budova triviální školy byla postavena v roce 1796. Školní knihovna v Bernarticích existuje od roku 1880, obecní od roku 1885.

Poštovní a telegrafní úřad byl v Bernarticích dán do provozu v roce 1886. Obyvatelé se živili polním hospodářstvím a chovem hovězího dobytka, včelařstvím a sadařstvím. V 17. a 18. století se zde pěstoval len a konopí.

Svůj český charakter si Bernartice zachovaly i za německé okupace, kdy byly včleněny do Německa. Skupina zdejších železničářů byla zapojena do odboje v Suchdole nad Odrou, řada občanů za okupace položila život.

Ilegální národní výbor se v Bernarticích ustavil již v listopadu 1944 a po osvobození 7. 5. 1945 se ujal řízení. Prvním předsedou byl Alois Bayer.

V roce 1953 byla v Bernarticích "odhalena tzv. protistátní skupina" a odsouzena v politickém procesu k vysokým trestům odnětí svobody a ztrátě veškerého majetku. Jednalo se o Aloise Bayera, Antonína Bayera, Františka Glogara, Karla Zelenku a Františka Hanzelku, hodslavského rodáka. I když uvedeným v tehdejších politických podmínkách hrozil trest smrti, vrátili se po přestálých útrapách věznic díky celostátní amnestii v roce 1956 domů. Plně rehabilitováni byli až po roce 1989.

V současnosti navštěvují v Bernarticích děti mateřskou i první stupeň základní školy.

O kulturu se stará místní osvětová beseda, a to v kulturním domě, při kterém působí známé ochotnické divadlo. V obci již opět kvete poměrně čilý spolkový život navazující na činnost spolků za první republiky. Zemědělci začali společně hospodařit v roce 1953, JZD bylo založeno roku 1955 a později patřilo k ekonomickému celku JZD "Jesenicko" se sídlem v Jeseníku nad Odrou.

V Bernarticích se narodili hudební skladatelé: Josef Ferdinand KIos v roce 1807 a František Šimíček v roce 1895. Často tu pobýval významný archivář a historik PhDr. Adolf Turek, jehož rodina má ve zdejší obci kořeny. Proto se také splnilo jeho přání a spí svůj věčný spánek na místním hřbitově.

Obec je dopravně propojena autobusovou linkou na Odry a Nový Jičín.

Na obecní pečeti z 18. století byl zobrazen kůň, nad ním růženec, pod ním pak radlice a krojidlo. Později došlo k obměně symboliky a v pečetním poli se objevil pluh, snop a za ním hrábě, cep a kosa.