Horní Libochová

Nynější samostatné obce Horní a Dolní Libochová tvořily původně asi územní celek, neboť ve starých památkách se vyskytuje jen název Libochov, bez rozdělení na Horní a Dolní. Teprve v zápisu z r. 1420 jest poprvé zmínka, že pozůstávala dědina Dolní Libochov a že tudíž původní dědina Libochov byla rozdělena na dvě samostatné územní části Horní a Dolní Libochov. Původní název osady Lubchov vyslovován byl asi v nářečí Lybchov. V listinách z 15.–18. století psaných česky užíváno jest jen názvu Libochov. Teprve v 19. století byl tento název příponou -á rozšířen na Libochová. V listinách ze 17. a 18. století psaných německy vyskytují se názvy „Liber Hof“ též „Ober Lipova“, později Ober Libochov, též Ober Libochovy, v nové době Ober Libochau.

I. dějiny obce z doby od jejího založení až do války 30leté (dle Vlastivědy moravské, kraji jihlavský – dál. II) – dědina Lubchov – Libochov byla založena asi již ve 13. století, bez rozdělení na ves Horní a Dolní Přibislavem z Křižanova. Dědina byla tedy založena před 650 lety a patřila původně k panství Křižanovskému. Vznikla patrně na půdě lesní, kde dosud pevného lidského sídla nebylo, neboť krajina od Žďáru až po Tišnov byla lesem.

Dědina byla založena po obou březích potoka Libochůvky a ukazuje svým sídelním typem na lánovou lesní ves. Po smrti Přibyslava z Křižanova (r. 1251) zdědila zboží křižanovské jeho dcera Eufémie, provdaná za Bočka z Kunštátu. Po její smrti zdědila Křižanov dcera Anežka, jež Horní Město v Křižanově darovala klášteru žďárskému (½ r. 1287, ½ r. 1290).

Roku 1297 připomíná se jako držitel Dol. Města v Křižanově s hradem, pak vsí Kundratice, Libochová a Bojanova Jas z Meziříčí a Křižanova. Zboží křižanovské nabyl asi v důsledku příbuzenského poměru s rodem pana Přibyslava z Křižanova. Zemřel r. 1349 a rok po jeho smrti, tedy r. 1350, odstoupila zůstalá po něm vdova Perchta ves Libochov své dceři Kateřině, provdané za Jindřicha z Osového, jinak z Ronova. Ten však r. 1357 dal ves Libochov s lesy zapsat v zemských deskách pro Jana st. z Meziříčí a Křižanova. Vyjma toto 7leté údobí byla ves Libochov součástí panství Křižanovského a majetku rodu pánů z Meziříčí a Křižanova až do jeho vymření po meči, tj. do r. 1437. Od roku 1464 do roku 1560 patřilo panství rodu pánů z Pernštejna. Roku 1459 založil Jan z Pernštejna rybníky Kuchyň, Křenářku a rybník nad Dolní Libochovou (asi Velký Navrátil).

Nejznámějším členem rodu byl Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně. Byl to nejbohatší velmož tehdy království českém, výtečný hospodář a obchodník. On správu panství zdokonaloval a opravoval a provozoval hospodaření ve velikém slohu, zejména v rybníkářství dosáhl znamenitých úspěchů. Zemřel v roce 1521. Pana Viléma vystřídal v držení statků Jan II. Bohatý a Vojtěch. Panství Křižanovské připadlo Janovi. Po smrti Janově zdědil panství syn Vojtěch. Ten však rok před svou smrtí zapsal toto zboží na svého bratra Vratislava z Pernštejna Panství Křižanovské a současně i panství Moravské koupil od něho r. 1560 Jakub Zdeněk Lhotský ze Ptení. Panství Moravské bylo v držení rodu Lhotských ze Ptení po dobu jen 35 let. Roku 1595 koupil panství za 21.000 zl. mor. Jan starší Munka z Ejvančic na Troubstě. Po bělohorské bitvě bylo panství (v r. 1623) zkonfiskováno Vilému Munkovi z Ejvančic a prodáno císařskému podplukovníkovi Janu Sighartovi. Pak se jeho majitelé střídali, na počátku 18. století náležel Kounicům.