Podolí

Podle lánského rejstříku tu bylo ve druhé polovině 17. století 6 lánů, 64 polí, 26 domů osedlých (obydlených), 2 nově osedlé, 4 nově pusté a 9 starých pustých, čili 258 domů osedlých a 13 domů pustých. V druhé polovině 18. století podle matriky bylo v obci 284 dospělých a 84 dětí česky mluvících. V roce 1843 se napočítalo na vesnici 190 mužů, 220 žen, celkem tedy 410 osob bydlících v 73 domech a 111 bytových jednotkách. Obec patřila z počátku do farnosti Derfle (nyní Sady) - v 18. století do Kunovic. Od roku 1784 se obec vrátila opět pod derflanskou farnost. Po zřízení fary v Popovicích roku 1913 přešla naše obec pod tuto farnost, kde setrvává do dnešní doby. Na pozemcích obce vznikla v roce 1888 Vlarská dráha. Elektrický proud byl do obce zaveden roku 1929, místní rozhlas roku 1948 a telefon v roce 1958. Státní silnice z Kunovic vedoucí přes Podolí do Uh. Brodu, která náležela již v polovině 19. století k předním komunikacím, byla rozšířena a zrekonstruována v letech 1930 - 1931. Školou náležela obec do Kunovic. V 60. letech 19. století byla zřízena škola v naší obci. Současná budova je z roku 1883.

Podle urbáře velkostatku Uh. Hradiště z roku 1678 (knihy robotních povinností) bylo v Podolí 40 domů, z nichž však část pustá. Poddaní, kteří tu žili, byli povinni odvádět na sv. Jiří a na sv. Václava poplatky v celkové výši 15 zlatých, 3 grošů a 3,5 denáru. Robotní povinnosti mělo v roce 1789 na 32 pololáníků, kteří museli na robotě odpracovat 3 dny v týdnu dvěma koňmi, 6 čtvrtláníků jeden den s třemi koňmi a 17 chalupníků 1 den robota pěší. V pilných dnech byla povinna z každého lánu se dostavit na robotu jedna osoba. Rovněž se vyžadovala účast při honech podle potřeby. Hofeři museli robotovat nejméně 1 den v týdnu a odvádět měřic planého chmele. Od těch, kteří projížděli povozem do Kunovic nebo z Kunovic, se vybíralo tzv. podolské mýto. Při tamním mlýně si město vyhradilo právo rybolovu. O svátcích byli poddaní povinni odebírat městské pivo, při obnově rady zase brát víno z městského sklepa. Podle tereziánského katastru činila celková výměra obce 911,3 měřice orné půdy, 12,6 měřice zahrad, 32,6 měřice vinohradů, 6 měřic úhoru, 67,6 měřice pastvin a 16,6 měřice lesa. Louky dávaly 108 fůr sena. Správu obce vykonával pudmistr a starší obce, kteří od roku 1698 měli právo užívat vlastní obecní pečeť. Bylo na ní vyobrazeno kolo od vozu s osmi loukotěmi. Podolí bylo tedy typicky zemědělskou obcí s chovem dobytka a pěstováním běžných plodin. Z průmyslových zařízení tu stál pouze válcový mlýn a strojní stolařství.

V obci bylo v roce 1930 na 160 zemědělských závodů a to:

4 závody do 10 arů, 14 závodů do 50 arů, 30 závodů do 1 ha, 39 závodů do 2 ha, 53 závodů do 5 ha, 16 závodů do 10 ha a 4 závody do 20 ha. Polní majetek obce přesahoval 30 ha.

Živnostenských závodů ve zdejší obci bylo 19 a to:

1 mlynář, 1 pekař, 2 řezníci, 2 hostinští, 4 krupařství, 1 kovář, 1 krejčí, 1 obuvník, 3 stolaři, 2 trafiky a pálenice.

Přehled počtu obyvatel obce:

rok 1869 - 472 obyvatel

rok 1890 - 540 obyvatel

rok 1910 - 622 obyvatel

rok 1930 - 704 obyvatel

rok 1950 - 821 obyvatel

rok 1970 - 857 obyvatel

rok 1980 - 790 obyvatel

Při sčítaní lidu v roce 1961 bylo v obci 220 domů a 902 obyvatel. Nejvyšší počet obyvatel v minulém století byl v roce 1964 - 918 obyvatel.