Milotice

Milotice svým názvem (koncovka - ice) a rozsahem katastru nepřímo dokládají, že náleží k nejstarším osadám oblasti. Byly pojmenovány po svém dávném vlastníku - Milotovi. Počátek obce lze s jistou pravděpodobností klást nejpozději na přelom 11. a 12. století. Písemné zprávy jsou však až z r. 1341, kdy je připomíná plebán milotického kostela Hermann, od nějž pochází rukopisný misál , v němž se dochovaly dva seznamy tzv. železných krav.

Roku 1360 drželi Milotice bratří Zd. a Čeněk z Ronova, příslušníci rodu Hronoviců. V Miloticích sídlili na tvrzi. Byla to bloková stavba z kamene obehnána zdí , palisádou a vodním příkopem.Pozůstatky těchto vodních příkopů se dochovaly do dnešní doby.V osmdesátých a devadesátých letech 14. stol. došlo k mocenským zápasům uvnitř lucemburské dynastie. Roku 1400 Milotice svým vojskem obsadil král Zikmund Lucemburský, který se podílel na vzájemných třenicích příslušníků rodu. 1412 jsou Milotice zapsány Janovi z Moravan.

Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů, kteří si po roce 1427 zřídili kolem tvrze opevněný tábor. Rytíři z Moravan neučinili nic podstatného ve prospěch rozšíření milotického statku, zasloužili se však o pevnostní zlepšení milotické tvrze. Zbyněk z Moravan, zástavní držitel Polešovic, dal někdy v letech 1428-1435 z tamního pobořeného, pozdně románského kostela vybírat kamenné kvádry, které byly dopravovány do Milotic a použity na fortifikační práce.

Po pánech z Moravan přichází do Milotic páni z Kravař, páni z Ojnic, Zástřizlové, Žerotínové. V roce 1572 se stává dalším majitelem Milotic Václav Hagvic z Biskupic. Tehdy je také uveden popis hospodářského zázemí.Panský dvůr zvaný Nový, rybník Písečnej, rybník nad tvrzí, rybník Dolní pod tvrzí se šesti haltéři, mlejn, hora viniční - slove Horky, vinohrad panskéj - slove Petráš.

K roku 1586 bylo milotické zboží zapsáno v zemských deskách Bernardu Ludvíkovi Tovarovi z Enczesfeldu. Zvýšené příjmy vrchnosti vyplývající z vlastního podnikání, zejména z rybnikářství a vinařství, byly zcela jistě jedním z podnětů k přestavbě staré vodní tvrze v moderní renesanční zámek.

Od roku 1600 se na Miloticích vystřídalo mnoho majitelů.r. 1619se stal držitelem panství Václav Albrech z Valdštejna, ale i ten je držel pouhé 4 roky.

Neustálými převody ztrácelo panství na ceně. 4. srpna 1648 zadlužené a zcela již zpustošené panství prodala Maxmiliána roz. z Harrrachu za pouhých 35.000 zl. tehdejšímu držiteli rozsáhlého majetku na moravsko-uherském pomezí, Světlova a Sehradic, Gabrielovi Serényimu z Malého Serénu. Serényiové byli na Miloticích až do roku 1888. Gabriel Serenyi v letech 1648-1656 převádí do zpustlého milotického panství část populací ze svého světlovského panství.. Noví příchozí tak vtiskli Miloticím a přilehlým osadám svůj ráz, patrný jak v kroji, tak i nářečí. Dolský dialekt vystřídalo moravskoslovenské nářečí. /Odkaz na barokní přestavbu zámku v letech 1719- 1743, za K.A.Serenyiho./

Roku 1888 získala Milotice hraběcí rodina Seilern Aspang v osobě Františka Karla Seilerna.Byl poslancem za katolickou stranu na zemském a říšském sněmu a významným činitelem v oblasti hospodářského podnikání i v otázkách národních. Podporoval českou menšinu ve Vídni a financoval zde i českou školu.Byl presidentem moravské agrární a průmyslové banky. Jeho dědicem se stal r. 1916 Dr. Ladislav Seilern, který byl zakladatelem a účastníkem hornického a elektrárenského společenství v Miloticích.

Poněvadž byly Milotice sídlem panství, byly zde poměrně příznivé sociální a hospodářské poměry.Bylo zde hodně polí, luk a pastvin, které umožňovaly plynulý chov dobytka.Vedle pěstování obilí, pohanky, prosa a luštěnin, se chovali ovce, skot, prasata a drůbež. Už v době pobělohorské zde bylo rozšířeno vinařství, rybniční hospodářství.Díky panství měla část obyvatelstva také možnost živností, které byly uplatňovány na velkostatku.

Milotice se koncem 19. století staly místem rušného společenského života. Roku 1867 vzniká zásluhou místního faráře Fr. Webra Občanská záložna, byla zde cihelna, lihovar, r.1878 vznikl Čtenářský spolek.1893 byla vystavěna škola, 1894 odbor Matice hodoňské, 1898-Hasičský sbor, v roce 1911 byl kostel vystavěný na místo starého r. 1697-1703 "okrášlen " novou věží. 1913 -založen odbor Národní jednoty, 1913 - Spolek ku pojišťování skotu, 1.9.1913 byla provedena elektrifikace obce, 1919vznikla Venkovská omladina, 1917 - založena Důlní a elektrárenská společnost, 1920 - Orel, 1924- v obci zbudován telefon, 1928-ustálena automobilová doprava na trati Kyjov-Milotice-Vacenovice, 1933- utvořen Sportovní klub a Poradna pro ochranu matek a dětí, 1934- založena těžební společnost zemního, plynu a nafty, 1943-Tomáš Baťa zakoupil důl Žofie- těžba hnědého uhlí, 1943 - zřízena kompresní stanice pro plnění bomb methanem, 1950 -vznik JZD. Např./V roce 1959 bylo v obci , která měla cca 1600 obyvatel 5 aut, 100 motocyklů, 30 televizorů, 300 rádií./

V šedesátých a sedmdesátých letech byla v obci vystavěna nová Základní devítiletá škola, zdravotní středisko, kulturní dům.

Milotice jsou tedy obec, která má dlouhou historickou minulost, jež se prezentuje barokním zámkem s parkem a bažantnicí, střed vesnice patří barokní stavbě kostela Všech svatých, k němuž patří především protější milotická fara z poč. 18.století. Také pečetní znak Milotic měl bohatou náplň. Podle typáře z r. 1624 byl v horní části vinný keř a dva obilné klasy(jeden žitný, druhý ječmenný), ve spodní části bylo rádlo. Matriky obce jsou vedeny od r. 1600, pozemkové knihy od r. 1783. V současnosti má obec schválené obecní symboly prapor a znak.