Nedašova Lhota

Naše obec se nachází v oblasti Závrší, na východním konci údolí potoka Říčka, asi 7 km východně od Valašských Klobouk. Název obce je odvozen od blízkého Nedašova. Za dob stavění hradu Brumova se začala stavět osada za pána Nedaši, z toho název Nedašov. Název Lhota vznikl z názvu " LHUOTA", to znamená, že po určitou, panstvem určenou dobu obecne platila hradu daň. / tedy lhůta/. Od roku 1520 trvale získali brumovské panství páni z Lomnice, kteří z něj učinili hlavní sídlo svých východomoravských držav. Král Vladislav II., který byl majitel hradu udělil Brumovu právo dalšího trhu a tak roku 1503 se o Brumově mluví jako o městě.

V roce 1758 byl počet domů v obci Nedašova Lhota 58, mezi těmi 9 celých gruntů, 7 podsedků, 24 chalupníků a kovárna.

V roce 1790 měla obec ořeš 400 obyvatel, v roce 1834 to bylo 530 obyvatel v 71 domech a tento počet se udržel až do konce 19.století. V roce 1920 zde žilo 500 obyvatel a roku 1950 již kolem 760 obyvatel. V roce 1820 se připomíná škola, v níž vyučoval školní pomocník z Brumova. Vlastní škola byla v obci vystavěna v roce 1868, a v r.1899 zde byla založena Lidová knihovna. V obci působil mimo jiné i učitel Josef Valter, který pocházel z Drahanské vrchoviny. Byl to etnograf a folklorista. Své výzkumy uveřejňoval ve vlastivědných časopisech, například v "Zahradě Moravy".

Ve dvacátých letech zahájila činnost Domovina domkařů a družina zemědělců. -V roce 1894 byl slavnostně vysvěcen nový kamenný kříž na spodním okraji obce. V r-1895 propukl v obci velký požár, při kterém vyhořelo 40 domů a shořela i škola. Živelné pohromy se vyskytly v obci i v dalších letech. V r- 1901 vyhořelo 6 dřevěných domků, menší požáry byly i v r.1912 a 1913.

Do 1.světové války bylo odvedeno 78 našich občanů, z nichž 20 padlo.Těmto obětem války byl v r-1937 odhalen pomník před budovou Mateřské školy. Obživa občanů po 1.světové válce byla složitá. Zemědělci pracovali na chudých políčkách, někteří chodili do výžinků na Slovensko.

V r.1922 byl zřízen v obci na Pasekách obecní chudobinec pro nejchudší občany. V r.1927 byla opravena hospoda, kterou obec v r.1900 koupila. V r.1933 byla postavena nová zděná zvonice a před ní nákladem starosty socha svatého Jana Nepomuckého. V témže roce bylo založeno Lesní družstvo Nebrová z lesního statku Nebrová, který patřil brumovskému panství.

Již v den obsazení našeho státu Němci přišla do naší obce na Moravsko-Slovenské hranice česká finanční stráž, ta byla později nahrazena německou finanční stráží. Ihned po vytvoření protektorátu se vytvořila v obci ilegální odbojová skupina, která organizovala přechod studentů

a důstojníků na Slovensko. Obec byla osvobozena Rumunskou armádou, která,byla součástí Rudé armády dne 2.května 1945. Po 2.světové válce se odstěhovalo několik občanů do Božic a Křidlůvek na jižní Moravu a Dálova a Velké Střelné na Severní Moravu aby dosídlili naše pohraničí. V r.1947 a 1948 byla provedena elektrifikace obce a zapojen do všech domů elektrický proud.

V období od skončení 2. světové války do r. 1985 byla postavena hasičská

zbrojnice, vybudována autobusová točna, otevřena nová prodejna Jednoty, otevřeno sportovní hřiště v Říčkách s dřevěnými kabinami, postaven nový Občanský výbor se sálem a místní knihovnou, byla adaptována budova Obecné školy na Mateřskou školu, postaven nový betonový most na Výpuste a provedena regulace místního potoka.

Naše obec byla od roku 1976 spojena s Medašovem a Návojnou. Od roku 1992 je opět samostatnou obcí. Po rozdělení republiky v r. 1993 se stala pohraniční obcí. Od roku 1992 byla provedena rekonstrukce některých místních komunikací, rekonstrukce hasičské zbrojnice a dokončena plynofikace obce.

Z dochovalých památek si zasluhuje pozornost památkově chráněná dřevěná roubená zvonice z roku 1867, dřevěná chalupa číslo 105, která byla přestěhována jako cenná státní památka na výletiště do Nedašova a hasičská čtyřkolová ruční stříkačka z roku 1902.