Orlické Podhůří

Z historického hlediska je vznik většiny míst tvořících dnešní Orlické Podhůří spjat svrcholnou kolonizací, kterou na pravém břehu Tiché Orlice prováděli na přelomu 13. a 14. století příslušníci rodu z Brandýsa (jeho příslušníci pocházeli z hradu Brandisa nedaleko Lipska) a při níž bylo vytvořeno panství Brandýs nad Orlicí. Nelze ani vyloučit, že počátky některých míst, soudě dle celkového uspořádání vsi a její orné půdy, spadají již do období rané kolonizace (konec 12. - počátek 13. století) prováděné za účasti domácího obyvatelstva příslušníky družiny Kojaty Hrabišice a páni z Brandýsa budování těchto vsí jen dokončili a přivedli sem další osadníky pocházející sice ze Saska, ale pravděpodobně z původního slovanského obyvatelstva východních částí Saska (Srbové). Jako příslušenství panství Brandýs n. Orlicí je poprvé v roce 1399 doloženo Rviště, v roce 1506 Bezpráví (tehdy jen mlýn), Dobrá Voda (uspořádání centra vsi v podobě tzv. lesní návesní vsi - usedlosti uspořádány do kruhu kolem návsi, orná půda sem k nim připojuje v podobě paprsků- svědčí o starším původu), Kaliště, Luh a Perná.

Počátek Říček je zřejmě spjat již s ranou kolonizací prováděnou nižší šlechtou na přelomu 12. a 13. století, první písemná zpráva však pochází až z roku 1475, kdy se připomíná Václav Vrabec z Říček. Nejpozději vznikla ves Rozsocha. V roce 1544 se připomíná jen les „Rosocha“ jako součást panství Brandýs nad Orlicí, v roce 1685 se již připomíná stejnojmenná hospoda. Kolem hospody ale i v dalších místech postupně káceného lesa vznikala další obydlí. která položila základ dnešního sídliště. Poněvadž část osídlení vznikla na pozemcích patřících ke Rvišti a část na pozemcích patřících k Velké Skrovnici (část této vsi byla rovněž příslušenstvím brandýského panství), dělila se Rozsocha až do roku 1961 na dvě části - rvištskou (tzv. 1. díl, dnes Horní Rozsocha) a skrovnickou (tzv. 2.díl, dnes Dolní Rozsocha)

Původ názvů jednotlivých částí obce

Původ názvů Bezpráví a Dobrá Voda nepotřebuje zvláštní komentář. Jen připomínáme, že není známo jaké bezpráví dalo místu v údolí Tiché Orlice jméno. Název Luh byl dán polohou místa v lukách na břehu Tiché Orlice. Kaliště znamenalo ve staročeštině místo, kde byly bažiny. Název Perná bývá někdy vysvětlován tím, že při jejím vzniku museli lidé vykonávat namáhavou, pernou práci. Pravděpodobnější je však výklad, který spojuje toto toponymum s obdobným názvem saského města (dnes Pirna), odkud sem mohli páni z Brandýsa přivést první osadníky. Jméno Rozsocha je doloženo nejprve jako jméno lesa (viz výše), které bylo zřejmě odvozeno od charakteru v něm rostoucích stromů (stromy s dvojitými větvemi) a potom přeneseno na ves, která vznikla v jeho místě. Obtížný je výklad názvu Rviště. Pravděpodobně toto toponymum patří k tzv. mýtebním jménům - to znamemá, že označuje místo, kde byly vyrvány (vykáceny) stromy. Výklad, že jde o jméno místa, kde docházelo ke rvačkám, je velmi nepravděpodobný. Velmi obtížně vysvětlitelné je toponymum Říčky. Mělo by označovat místo ležící nad nevelkou řekou - říčkou, což však v případě Říček neplatí. Snad by onou „říčkou“ mohla být Tichá Orlice, nad jejímž velkým ohybem vysoko leží Říčky, ale od řeky jsou víc jak 1 km vzdálené. Za fakt je možno považovat jen to, že německý název vsi Schützendorf (Střelecká ves), doložený až od 18. století, je jen německou kancelářskou zkomoleninou názvu českého, kterému písař nerozuměl.

Historický vývoj obce

Všechny dnešní části Orlického Podhůří s výjimkou Říček a Rozsochy 2. části sdílely až do zrušení roboty v roce 1848 osudy panství Brandýs nad Orlicí. V roce 1654 měla Dobrá Voda 13 poddanských usedlostí, Kaliště 5 ( z toho 2 byly pusté), Perná měla jen 2 pusté usedlosti a Rviště 13. Bezpráví ani Luh se nepřipomínají, Rozsocha tehdy ještě neexistovala.

Říčky do roku 1848 patřily postupně k panství Doudleby, Litice, Žamberk a od r. 1809 k panství Doudleby - Horní Jelení. V roce 1654 zde bylo 17 poddanských usedlostí (tehdy byly příslušenstvím panství Žamberk), z nichž 1 byla pustá. Lidová pověst o tom, že jižně od vsi v poloze „V hájích“ (též Tři chalupy) stával až do třicetileté války klášter nemá historický základ. Na počátku 19. století severně od vsi u pramene Klopotského potoka byly založeny lázně, hostinec a kaple nazývané Klopoty. Lázně záhy zanikly, místo samo je i dnes turistickým centrem.

Rozsocha 2. díl. byla spojena až do roku 1960 s Velkou Skrovnicí - viz V. Skrovnice

Do vývoje Luhu a Bezpráví zasáhla v letech 1842 - 1845 výstavba olomoucko - pražské dráhy, která probíhala v údolí Tiché Orlice v těsné blízkosti těchto míst. Železniční zastávka v blízkosti Bezprávi však byla zřízena až za 2. republiky (v letech 1947 – 48). Mlýn na Bezpráví byl počátkem 20. století změněn na tkalcovnu, která pracovala až do roku 1950.

Po zřízení okresních úřadů v roce 1850 byly všechny části dnešního Orlického Podhůří s výjimkou Rozsochy - 2. části připojeny k soudnímu okresu Ústí nad Orlicí a politickému okresu Lanškroun. Perná však až do roku 1949 byla osadou Sudislavi nad Orlicí a teprve v uvedeném roce byla připojena ke Rvišti.