Černý Důl

Vznik Černého Dolu souvisí s počátky těžby rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou uváděny počátky těžby železné rudy v údolí okolo potoka Čisté, které prováděli majitelé Hostinného páni z Turgova. V těžbě pak pokračoval počátkem 16. století i majitel vrchlabského panství Jan Tetour z Tetova. V roce 1533 od něj získal panství Kryštof Gendorf z Gendorfu. Realizoval velkorysé plány těžby zlata, stříbra a železné rudy v Krkonoších. Získal pro Novou Ves a Lánov od Ferdinanda I. rozsáhlé horní privilegium, které obcím umožňovalo vařit a čepovat pivo, provozovat řemesla a konat týdenní trh.

Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, podle jednoho z dolů nazývaná Gottes Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která měla stejný název. Roku 1563 zemřel Gendorf bez mužského dědice a o jeho majetek se rozdělily jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf přepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléře lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právě Eustachie v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na městečko s novým názvem Černý Důl a dává mu hornické svobody.

Povýšení na městečko roku 1564 zařídila Eustachie z Gendorfu. Povolila také usazování řemeslníků, těžbu dřeva, zřizování zahrad a domů a vyžadovala od osadníků robotu. Městys měl privilegia na tři výroční trhy, které se ztratily za třicetileté války. Po skončení dolování se obyvatelstvo muselo přeorientovat na plátenictví, přadláctví, zemědělství a chov dobytka, protože pozemky tvořily většinou horské pastviny. S rozvojem pastevectví souvisí také zakládání jednotlivých bud a budního hospodářství v okolí Černého Dolu.