Staré Hradiště

Staré Hradiště, obec patřila ve druhé polovině 12. století s řekou, lukami, lesem a rybářem opatovickému klášteru. . Po zničení opatovického kláštera husitským vojskem zabral původně klášterní majetek Diviš Bořek z Miletínka. Tato samovolná držba nabyla platnosti zápisem ze dne 21. září 1436, jímž se císař Zikmund odměnil Diviši Bořkovi za prokázané služby. Po té co Diviš Bořek zakoupil i tvrz pardubckou s městem a přilehlými vesnicemi a vytvořil tak základ pozdějšího pardubského panství, sdílelo Hradiště osudy panství. Mezi jeho další významnější držitele patřila knížata Minsterberská a několik generací rodu Perntštejnů. V roce 1560, když muselo být panství pardubické spolu s panstvím kunětickohorským prodáno posledním držitelem Pardubic z rodu Pernštejnů, Jaroslavem z Pernštejna císaři Ferninandovi I. pro jeho syna Maxmiliána II., se také obec Hradiště stala majetkem české královské komory. Z bývalého panského dvora se dodnes zachoval vysoký zděný špýchar. U kříže postaveného ve starém Hradišti u cesty do Brozan bylo pochováno mnoho vojínů z francouzských válek. Hradiště bylo několikrát postiženo válečnými událostmi. V době třicetileté války bylo z deseti stavení zničeno pouze jedno. Další útrapy přinesl rok 1758 a 1866. V roce 1758 zde tábořily císařské pluky L. Wolfebruttela a Konigsecka s generálem Rutovem. V roce 1866 prošlo obcí pruské vojsko při svém pochodu od Hradce Králové na Pardubice.

Pod správu obce patřila také Cihelna, obec ležící na křižovatce silnic Pardubice - Hradec Králové a Pardubice - Bohdaneč, která vznikla na místě bývalé panské cihelny. Dále Fáblovka, samota ležící jižně od Starého Hradiště, původně zájezdní hostinec, změněný 1902 v hospodářské stavení a později v továrnu br. Nováků na zpracování a konservování ovoce a zeleniny. A konečně Psinek, kde se každoročně přechovávali psi pro parfosní hony.

Brozany byly strategicky důležité díky brodu přes Labe, který přes obec vedl a spojoval cestu od Kunětické hory k Pardubicím. Brozany samotné patřily k Opatovickému klášteru. Po jeho zničení měly stejný osud jako sousední obec Staré Hradiště. Roku 1588 Brozany regionálně patřily pod rychtu Hradišťskou. Severně nad Hradištěm vznikalo na pozemcích zrušeného dvora hradišťského amfyteticky v posledních desetiletích 18. století Hradiště na Písku. Úředně bylo také zváno pouze Písek. Jeho název byl odvozen od písčitých půd. Podle nejstarších zpráv zásobovala místní studánka dobrou vodou vojsko a proto byla vyznačena na vojenských mapách. "Červená studánka" se jí říkalo proto, že byla svědkem velkého krveprolití za francouzských válek. Hradiště na Písku katastrálně patřilo pod obec Brozany.