Třemošnice

Slavní rodáci středověké historie: Smil z Lichtenburka, stavitel hradu, patřil k předním představitelům české šlechty (1261). Hynek Krušina, syn Jana Krušiny z Lichtenburky, byl husitským hejtmanem orebského a pražského svazu, po roce 1421 však husitské hnutí zradil. Burian Trčka, držitel Lichtenburského panství, byl stoupencem krále Jiříka z Poděbrad, jeho nejvyšším písařem a patřil k předním utrakvistickým vůdcům (1456-1468). Ferdinand František Robenhaupt (1635-1675) svobodný pán ze Suché, na Lichtenburku(hrad již požárem zničený), Třemošnici, Moravanech, Krchlebích, Dobrovítově a Šebestenicích byl královským komorníkem a královským hejtmanem Čáslavskýho kraje. O Třemošnici se ve starých zápisech píše vždy jen v souvislosti s lichnickým panstvím, třemošský dvůr byl jen část dědictví, které se přelévalo z majitele na majitele.

První písemná dochovaná zmínka o Třemošnici je z roku 1564 v Deskách zemských. Nachází se v dědické smlouvě Albrechta a Václava Robmhápových ze Suché, kdy bratr Albrecht zdědil mimo jiné …dvůr třemošský s rolemi a lukami…

Rok 1610 byl pro Třemošnici velmi důležitý. Syn Albrechta, Zikmund Robmháp, přesunul své sídlo z hradu Lichnice právě do Třemošnice, kde vybudoval tvrz v místě nynějšího zámečku.

Další rozvoj Třemošnice zaznamenáváme s novým majitelem panství Janem Václavem Caretto-Millesimo. Ten třemošnické panství přikoupil k ronovskému a na místě tvrze postavil roku 1750 zámeček. Na projektu se podílel pravděpodobně architekt Jan Santini. Z původního záměru postavit zde zámek byla realizována pouze část projektu - západní křídlo s kaplí.

Nakonec celé panství i s nedostavěný zámek jeho syn věnoval nadaci pro zchudlé šlechtice. A ta zde v r.1823 umístila lesní správu nadace.

Snad ještě několik slov k nejstarší historii města. Původ názvu města Třemošnice pochází z dob, kdy na tomto území hojně rostly stromy střemchy (území porostlé střemchovím) a různými jazykovými úpravami a změnami vznikla Třemošnice. Tedy pověst o kněžnách a třech mošnách peněz je opravdu jenom pověst.

Novější historie

Pro Třemošnici byl důležitý rok 1816, kdy Jan Josef Zvěřina zakládá železárny-Hedvikov. To byl počátek průmyslové výroby v Třemošnici a s tím související příliv nových obyvatel. Železárny procházely obdobím úspěchů i stagnací. V roce 1920 je koupila společnost vedená Josefem Bartošem. Po válce byl závod zestátněn a přejmenován na KOVOLIS a v roce 1967 se rozrůstá o nový závod DAKO.

I rozvoj železnice a protažení trati Kolín-Čáslav-Golčův Jeníkov až do Třemošnice (14.února 1882) napomohl v rozvoji Třemošnice. Primátem lokálky Čáslav - Závratec, Třemošnice je první použití drážního telefonu na českých tratích(17.10.1882).

Třemošnici a Prachovice spojovala nákladní lanovka, která usnadňovala dopravu vápence z lomů hraběte Kinského do vápenky v Závratci. Byla to ve své době nejdelší lanovka v Čechách. Měla dřevěné stožáry 6-20 m vysoké ve vzdálenosti 20-140 m v délce 5 km. Za desetihodinovou pracovní směnu se přepravilo 100 tun vápence. Po roce 1957 byla výroba vápna zastavena a lanová dráha zrušena. Vápenka v Závratci je dodnes zajímavou technickou památkou.