Horní Loděnice

Roku 1314 obdržel polovinu vsi Diviš ze Šternberka (doživotně) od opata kláštera Hradiště, druhá část vsi byla r. 1358 Albertem ze Šternberka připojena k panství Bolky z Bystřice, r. 1397 se klášter soudil z Markvartem ze Šternberka o půl vesnice a Pustou Loděničku s lesem Ratnovem.

V polovině 16. století byla ve vsi protestantská fara při dřevěném kostelíku, za třicetileté války zanikla.

Do r. 1784, kdy byla zřízena fara při kostelu sv. Isidora r. 1786, Německá Loděnice patřila k Domašovu (dříve k Berounu).

Od r. 1850 byla Německá Loděnice samostatnou obcí okresu Šternberk, později byla připojena k městu Šternberk, nyní je opět samostatná.

V letech 1938 - 194b byla obec připojena k Německu. Německá Loděnice bývala středně velikou, čistě německou obcí ( v r.1930 zde žilo 681 obyvatel, z nich 678 německé a 2 české národnosti). Od r. 1880 zaznamenala silný populační úbytek. Po skončení 2. světové války bylo německé obyvatelstvo odsunuto.

Obec měla zemědělský charakter, ale do r. 1879 se v okolí těžila železná ruda. Zaniklé doly (poddolován je prý i kostel) se jmenovaly: Ferdinand, Libor, Rosalie, Žofie.

V r. 1890 byly v obci 2 mlýny, 3 břidlicové lomy a cihelna, později vznikla pila a družstevní mlékárna. V obci sídlil poštovní úřad a záložna (starý Loděnický mlýn jižně od obce byl zbořen po r. 1945).

V r. 1946 bylo založeno oblastní potravinářská družstvo (s výměrou 12OO ha), v r. 1949 ustaveno JZD, avšak již v r. 1950 převzalo jeho pozemky ředitelství ČSSS v Horní Loděnici, které postupně převzalo pozemky i dalších likvidovaných družstev v okolí : Dalov, Domašov u B., Domašov u Št., Lipina, Těšíkov, Hraniční Petrovice.

Německá škola byla v obci již od r. 1853, po r. 1945 je vystřídala Česká Škola, dnes dojíždějí Školáci do Dalova.

Správu obce vykonávali až do zrušení poddanství v zastoupení vrchnosti dědiční rychtáři obdaření řadou výhod (od r. 1561 je ve vsi privilegovaná rychta). V r. 1850 převzaly řízení obecních záležitostí volené orgány obecní samosprávy - obecní výbor a představenstvo, po r. 1919 obecní zastupitelstvo (volené na základě poměrného zastoupení politických stran) a obecni rada. Hlavou obce byl volený starosta.

V letech 1918 - 1933 měla největší vliv v životě obce německá agrárni strana (Bunt der landwizte), v polovině 30. let byla předstižena Sudetoněmeckou stranou. Po připojení obce k Německu (v říjnu 1938) bylo i zde zavedeno německé obecní zřízení se jmenovanými orgány obecní správy, které ukončily svou činnost v den osvobození obce - 5. května 1945.