Bordovice

Dne 5. Září 1567 byla městu Příboru potvrzena výsada, že od něj několik vesnic včetně Bordovic bude odebírat pivo. Bordovice byly již větší obcí, která měla svůj šenk. V této době jsou zmínky o výrobě železa v obci. V roce 1568 byl koupen železný hamr vladykou Kašparem Bočkem. Hamr stál v místě kovárny p. Bumbaly.

Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský osvobodil 28. srpna 1584 obce Bordovice a Lichnov od povinnosti dodávat na Hukvaldy každoročně jednoho vola a má zato každoročně platit 7,5 zl. do hukvaldského důchodu.

Od 17. března 1587 byla Bordovicím udělena výsada platit ročně panství za robotu konanou ve dvoře v Kopřivnici 16. zl.

V roce 1624 vpadli do zdejší krajiny Kozáci (válečný lid z Polska). Tito kozáci ve zdejší krajině páchali nejhroznější ukrutnosti. Mnohé vesnice vypálili. Lid utíkal z domů a ukrýval se po lesích.

V roce 1644 kdy do kraje vpadli Švédové byl v Bordovicích zabit vysoký Švédský důstojník a také potom pochován. Za to údajně obec dostala mýto. Později však toto mýto bylo odebráno Frenštátem.

V roce 1656 bylo v Bordovicích 11 sedláků a 5 zahradníků. V té době byl také v obci mlynář.

V roce 1690 byly pozemky poprvé přeměřeny.

V roce 1681 nebyly ještě domy číslovány. Evidování se provádělo pouze podle majitelů.

Dne 21. února 1713 byla obec osvobozena od placení mýta z obilných fůr. Bordovice měly tedy právoplatné mýto.

Roku 1747 Marie Terezie potvrzuje Městečku Frenštátu privilegie biskupy propůjčené a tím zároveň vyplývající výhody pro obec Bordovice.

Poprvé byly očíslovány domy v době od roku 1769 do roku 1772. Zároveň byly přeměřeny pozemky. Ve výměře je již uveden Javorník jako vlastnictví panství Hukvaldského.

Do roku 1785 byly Lichnov a Bordovice přifařeny k Frenštátu a až v roce 1785 byl Lichnov oddělen a k němu byly přifařeny Bordovice. Lichnov měl již dříve na místě nynějšího hřbitova dřevěný kostelík, kde se odbývaly bohoslužby, než byl postaven nynější kostel. Občané Bordovic vykonávali bohoslužby v dřevěné zvonici. Děti z Bordovic chodily do školy v Lichnově. Vyučovalo se v pastoušce, která stála na místě obecního hostince. V roce 1804 obec na tom místě pozastavila zděnou školu, ze které se po výstavbě nynější školy zřídil obecní hostinec.

V roce 1835 žilo v Bordovicích 366 obyvatel v 60 domcích.

V roce 1864 byl zřízen evangelický hřbitov.

V roce 1866 byla pruská válka. Pruské vojsko bylo téměř všude. Lid se schovával v lesích. Byla neúroda, rozšířily se nemoci např. cholera. V obci několik lidí na choleru zemřelo.

Roku 1867 postihla obec veliká povodeň. V tomto roce mnoho lidí přestoupilo na evangelickou víru.

V roce 1871 odešlo mnoho rodin do Ameriky (Texasu). V téže roce byla zřízena komise pro obhlédnutí místa pro školu, ale ze stavby sešlo.

V roce 1874 se začala stavět okresní silnice z Frenštátu do Veřovic a Nového Jičína. Stará cesta do Frenštátu byla polní, v obci vedla cesta potokem.

V roce 1877 byla dostavěna zděná kaple a v roce 1894 byla vysvěcena, ale první bohoslužby zde byly konány až v roce 1925.

V roce 1879 obec znovu usilovala o vybudování školy. I z této iniciativy sešlo.

V roce 1880 udělila obec některým občanům, kteří přišli z Lichnova, domovské právo.

V roce 1885 byla uvedena do provozu dráha ze Studénky do Štramberka.

V roce 1885 nabídlo hukvaldské panství obci plán na dřevěnou školu. Obec nabídku přijala.

V roce 1886 začali chodit muži i ženy dolovat do vápencových lomů ve Štramberku. V tomto roce se začala budovat dráha přes Bordovice. Byla dostavěna v roce 1887. Později byla postavena dráha z Veřovic do Štramberku.

25. června 1888 byl položen základní kámen školy v Bordovicích, dokončena byla v roce 1889.