Blatno

Také název Blatno, odvozený od "bláto", je prastarý a čistě slovanský. Prvotní název však byl Blatna, dle dokladů až do roku 1407. Teprve v roce 1558 se píše poprvé Blatno. Německé Pladon se datuje až po roce 1787. Vedle názvu obce je tu několik původních českých názvů tratí, kterých i Němci užívali : silnice, polínka (Bollinken), houštinky (Husticken) a zámezí (Samonza).

První zmínka o Blatně je z roku 1253. Tehdy Anežka, dcera krále Přemysla I., darovala rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou tři vsi : Blatno, Bálkovou a Tis. Křížovníci v Blatně vystavěli klášter a později získali další vsi : Pastuchovice, Velečín, Ostrovec, Žďár a Krty. Vzniklo tu menší církevní panství. O existenci kláštera svědčí jeden doklad z roku 1406, kterým se potvrzuje hospites v Blatně, tj. představený kláštera.

Klášter byl pobořen v husitských válkách a mniši se rozutekli. Klášterní statky byly opuštěny a když císař Zikmund odměňoval roku 1420 své věrné, daroval Blatno a Tis odpůrci husitů Janu Caltovi z Kamenné Hory, pánu na Rabštejně. Z klášterní stavby se dochoval gotický portál ve sklepě v domě č.p.10.

Po husitských válkách byl držitelem Blatna Lov z Blatna, pán na Budíně a Rožmitálu, švagr krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1474 žádal velkomistr křížovníků Mikuláš Puchner od krále Vladislava navrácení řádovního majetku a sice vsí : Blatno, Pastuchovice, Velečín, Žďár a Krty zpět do majetku křížovníků. Ačkoli mu bylo 30.července 1474 vyhověno, přešel tento majetek brzy do jiných rukou.

V 16.století Blatno často měnilo držitele : Guttenstein, Schlik, Schwamberg, Liebstein.Blatno patřilo delší čas panu Guttensteinovi, v polovině 16.století bylo majetkem hraběte Schlika. 21.června 1564 připadla obec prodejem bratrům Schwambergovým a byla v letech 1569 - 1582 spolu s celým panstvím vystavena různým rozepřím. Před rokem 1578 byly k panství náležející obce (taktéž Blatno) vykoupeny Korunou a roku 1578 prodány pánu Jaroslavu Liebsteinskému z Kolovrat, pánu na Petrohradě. Roku 1600 koupil žihelské panství, k němuž příslušelo také Blatno, Jiří Chotek z Chotkova a Žihle. Ten se zúčastnil českého povstání proti císaři Ferdinandovi II. a po nešťastné bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Tento roku 1622 koupil hrabě Heřman Černín z Chudenic a spojil jej s panstvím petrohradským. Blatno pak bylo v černínském poddanství do zrušení roboty do roku 1848.

Nedaleko Blatna se nachází Mlýnský vrch, Němci zvaný též Schlachtberg. Zde dne 26.dubna 1680 došlo ke střetnutí vzbouřených poddaných a císařského vojska. V krátké řeži byli vzbouřenci poraženi. Na bojišti bylo na 50 rebelů zabito a stejný počet byl zraněn. Soud nad vzbouřenci v Žatci odsoudil 10 předních vůdců na šibenici. Šoseňský rychtář Matěj Heller a blatenský rychtář Ondřej Schlik byli přinuceni hrát pod šibenicí v kostky o své životy. Heller prohrál a tak byl oběšen, Schlik vyhrál a tak šibenici unikl.

Blatenský kostel a fara jsou připomínány již v roce 1357.Kostel zasvěcený svatému Michalovi je již od tohoto roku uváděn jako farní. V polovině 16.století se stali obyvatelé protestanty a z tohoto důvodu přestala farnost v Blatně existovat, avšak po roce 1620 se obyvatelstvo vrací zase k římskokatolické církvi, farnost však již nebyla obnovena. Blatno patřilo z počátku k farnosti Jesenické a od roku 1691 k Žihli a roku 1786 k farnosti Malměřické.

Kostel byl původně vystavěn ze dřeva a půdní prostor byl používán pro uskladnění obilí z farních polí v Žihli.

V dřívější době mohly děti v Blatně dobrovolně navštěvovat školu v Žihli, od roku 1784 měla obec vlastní školu. Pro ní byl zpočátku postaven dřevěný domek, roku 1819 byla postavena nová budova školy a stará budova byla přenechána obecnímu sluhovi. Když však vstoupila v platnost osmiletá školní povinnost a žáků přibývalo, stala se stávající budova nedostatečnou. Po dlouhém projednávání byla konečně v roce 1903 postavena nová škola. Česká škola je zde otevřena od roku 1924.

V dnešní době je obec Blatno významným železničním uzlem na tratích Plzeň - Ústí nad Labem a Rakovník - Bečov nad Teplou.