Vrančice

Kolem roku 1897 byly objeveny pozdně halštatské ploché žárové hroby u Hořejan. Do pozdní doby halštatské ( asi 600 - 400 př. Kr.) jsou datovány tyto významné nálezy : vpravo od cesty v býv. obecním lese na okraji lomu, bylo zjištěno ploché žárové pohřebiště, kde byly nalezeny keramické nádoby, železné nástroje a bronzové ozdoby.

Na podzim roku 1949 při stavbě silnice Hořejany - Vrančice na odbočce cesty k Těchařovicům při prokopávce pahorku našli dělníci kosterní pozůstatky. Došlo k významnému objevu dvou slovanských kostrových hrobů s bohatým inventářem. Z prvního hrobu byla zachráněna masivní esovitá stříbrná záušnice, osm skleněných korálků a chomáček vlasů ( jež se zachovaly dík patině záušnice), z druhého hrobu pocházejí čtyři skleněné hnědé korálky a dvě esovité stříbrné záušnice - jedna z čtyřpramenného spleteného drátku, druhá, honosná, zdobená provazcovým filigránem. Záchranným výzkumem byly zjištěny další tři kostrové hroby - bez nálezů. Soudobé sídliště lze předpokládat podle nálezů hradištní keramiky na návrší v poloze V rybníčkách jižně od Hořejan.

V roce 1976 byl získán archeologický materiál (zejména keramika) povrchovým sběrem u Mýšlovic. Jednalo se o rovinné sídliště z pozdní doby halštatské ( 6-5. stol. př. Kr.), rozkládající se po obou stranách silniční přípojky do Mýšlovic.

Další nálezy u Mýšlovic byly zkoumány v roce 1989 při stavbě dálkového vodovodu.

Na táhlém svahu východně od stávající státní silnice asi 400 m SSV od okraje osady Životice se rozkládá rovinné sídliště z doby laténské (2.stol.př. Kr.). Bylo zde odkryto a prozkoumáno celkem 9 sídlištních objektů ( zahloubená chata s kůlovou konstrukcí, zásobní jámy apod.), obsahující bohatý archeologický materiál (keramiku, mazanici, přesleny, bronzový kruh, kosti, uhlíky apod.).

V mělkém údolí 100 - 150 m Z až JZ od obce Mýšlovice se rozkládá sídlištní areál, využívaný opakovaně v několika obdobích pravěku i středověku. Nejstarší osídlení lokality pochází z doby halštatské (6.-5. stol. př. Kr.) a je doloženo nálezy keramiky z povrchových sběrů a jako intruze v mladších, středověkých objektech. Do střední doby laténské (3.-2. stol. př. Kr.) můžeme zařadit jeden zahloubený objekt. Celkem 7 prozkoumaných objektů náleží ranému středověku ( mladší doba hradištní, 12. stol.) a bylo v nich, kromě keramiky, kusů mazanic s konstrukčními otisky a metalurgických struzek, zjištěno množství zuhelnatělého dřeva a obilek. Vrcholně středověké osídlení z konce 14. a 1. poloviny 15. stol. reprezentuje jeden zahloubený objekt a zejména pak studna, jejíž stěny byly obloženy velkými lícovanými kameny. Ze studny byl vedle keramiky získán soubor tesařsky opracovaných dřev a bohatý vzorek paleobotanického materiálu.