Staňkov

Obec Staňkov vyhledávaným turistickým letoviskem. Vzhledem ke své poloze v českém pohraničí, skýtá předmětná lokalita přírodní bohatství ve svých přirozených formách. Nedotčenost krajiny je sama o sobě jedním z hlavních turistických cílů, ale zároveň skýtá nepřeberné množství rekreačních možností. Každoročně navštíví obec a její okolí několik desítek tisíc turistů. Staňkov a okolí patří do chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, zóna II–IV.

Oblast je pozoruhodná zejména rozmanitostí rostlinstva, které krajině dominuje. Další cenné přírodní krásy jsou rozmanité biotopy a také rozsáhlá přechodová rašeliniště, ve kterých se zachovala rostlinná společenstva a fauna bezobratlých. Rybniční soustavy a velké vodní plochy jsou domovem vodního ptactva, které zde nejen migruje, ale i hnízdí. K tomu všemu zachovalá architektura a řídké osídlení oblasti dělá z obce Staňkov a okolí mimořádnou oblast. Oblast, jež je protkána hustou sítí cyklostezek. Stezky jsou vedeny jak po pozemních komunikacích, tak mimo ně. Rovinatý ráz krajiny je k cyklistům velmi přívětivý. Obec je také spojena s Rakouskem hraničním přechodem CZ-Chlum u Třeboně/AT-Schlag. Díky rozsáhlým vodním plochám je oblast ideální pro sportovní rybolov a také pro koupání a jiné vodní radovánky.

Své jméno získala obec zřejmě od "staňků/staňkovů", což byla strážní stanoviště v okolí rybníka Soused, na kterých část osádky chlumecké tvrze střežila stezku spojující české a rakouské země. Podle názvu obce byl později přejmenován rybník na Staňkovský. V průběhu staletí stavěli noví obyvatelé své chalupy v různých lokalitách, čímž získala obec svůj zvláštní "roztroušený" charakter.

Přestože Staňkov jako součást chlumeckého panství patřil několika různým majitelům, udržel si po většinu doby své existence zemědělské zaměření. K důležitým hospodářským aktivitám na území obce patřila vždy i těžba dřeva z okolních lesů a chov ryb na celé řadě rybníků, z nichž některé již neexistují. V různých obdobích se zde těžil také stavební kámen a rašelina pro potřeby chlumeckých skláren.

Ty téměř po celé 19. století provozovaly v obci hamr na zpracování surového železa, jemuž dodávala energii voda ze Staňkovského rybníka. Z historie místních řemesel zaslouží rovněž zmínku hrnčířství, výroba cihel, dřevěných šindelů a zejména pálení kolomazi hned v několika pecích.

Ve 20. letech minulého století se novým fenoménem místního podnikání stává turistický ruch, a to poté, co pražští trampové a skauti objevili úžasnou romantiku lesy obklopeného Staňkovského rybníka. Podél jeho břehů vyrůstá řada "měšťáckých" chat a srubů, v obci pak několik ubytovacích hostinců. Období druhé světové války a zejména výstavba "železné opony" na počátku 50. let znamenají pro tyto aktivity katastrofu. Nepřístupná hraniční zóna začíná hned za obcí, veškeré objekty na jejím území jsou nemilosrdně zbourány. Období "oteplení" ve 2. polovině 60. let přináší posun této zóny dále za vesnici a vznik prvního veřejného tábořiště. Po "sametové revoluci" v roce 1989 se všechna krásná zákoutí Staňkovského rybníka a celého rozsáhlého polesí opět otevírají. Patří mezi ně mimo jiné i rašeliništní přírodní rezervace Pele a starobylý bukový les "Chlumec". Vzniká celá řada soukromých tábořišť, stejně jako dalších sezónních stravovacích a ubytovacích zařízení.