Černošín

V roce 1541 byla povýšena na městečko a Švamberkové ji propůjčili do městského znaku část svého erbu - vpravo hledící - stříbrnou labuť v červeném poli, stojící na zeleném trojvrší, se zlatou zbrojí. Znak byl doplněn českým nápisem Miesteczko Cžernosyně. Velmi důležitou byla pro městečko česky psaná listina z roku 1551, v níž mu Zdeněk a Jáchym ze Švamberka poskytují další svobody a práva. Obec se tak stává důležitým obchodním a řemeslnickým centrem . Smutnou kapitolou byla pro městečko třicetiletá válka . Obec silně trpěla vojenskými nájezdy, což bylo dáno její výhodnou polohou u Stříbra. Také dlouhé ležení vojska při obléhání a dobývání Třebele městečku neprospělo. Vyšlo z této války tak zubožené a vylidněné, že na základě potvrzení Bedřicha ze Švamberka odškodňuje císař Ferdinand III obec privilegiem konání tří výročních trhů a týdenního trhu na dobytek. Tuto výsadu z roku 1654 potvrdila i Marie Terezie, Josef II. a naposledy císař František II. v roce 1794.Obě uliční fronty městečka, vystaveného při cestě, vyhořely při požáru roce 1611 a při obnově byly vystavěny podél dlouhého, úzkého náměstí, jak to požadoval charakter tržního městečka. V polovině 17. století se dostalo nových privilegií i místním řemeslným cechům. Toto opatření podporovalo novou kolonizaci, která však byla po výtce německá. Původně husitská obec se přikláněla k protestanství a po porážce na Bílé Hoře byla tvrdě rekatolizována v rámci protireformace.

I v následujících stoletích význam obce stoupal, zejména na začátku 19. století po vybudování císařské silnice. V městečku se konaly výroční trhy a trhy týdenní na koně a dobytek. V polovině 19. století je v obci registrováno 158 řemeslníků, 3 obchody, městská hospoda a 2 hospody zájezdní . Již v roce 1659 byl zřízen rozhodnutím městské rady chudobinec a město mělo své dva ranhojiče. Byla zde řádná stanice c. k. jízdní a listovní pošty. Tak i přes velké a časté požáry městečko bohatlo a rozrůstalo se. Od roku 1830 do roku 1930 stoupl počet jeho obyvatel z 889 na 1529 a počet domů ze 169 na 264. Konec 19. století znamená i v Černošíně nástup průmyslu. Vzniká podnik na výrobu obuvi a pila na zpracování dřeva z okolních lesů . Převaha německého obyvatelstva ve 30. letech tohoto století zapříčinila , že po Mnichovském diktátu byla obec s okolím připojena k Velkoněmecké říši.

Po osvobození v roce 1945 sem přichází noví čeští a slovenští obyvatelé ze všech koutů naší vlasti i repatrianti ze zahraničí a budují si zde nový domov. Zřizuje se česká škola , svou činnost obnovuje pošta i kožedělná továrna. Půda je rozdělena mezi rolníky, kteří zde později vytváří Jednotné zemědělské družstvo. Městečko prochází bouřlivým poválečným vývojem, který vykrystalizoval do dnešní podoby.