Horní Slavkov

Za vlády mocného rodu Pluhů z Rabštejan v letech 1494 – 1547 se již Horní Slavkov řadí díky nebývalému rozvoji těžby cínových a stříbrných rud k největším horním městům.

Od počátku 16. stol. dochází k rozsáhlé výstavbě, vyvolané velkým přílivem obyvatelstva. Horní Slavkov, od 1.9.1547 povýšený Ferdinandem I. mezi svobodná královská města, patřil v tomto období k nejslavnějším a nejvýznamnějším horním městům Českého království. Vynikal jako centrum vzdělanosti a kultury; v 16. stol. zde existovala i latinská škola. Intenzita báňských prací se však postupně snižovala, což se projevilo na dalším úbytku obyvatel. Počátkem 17. stol. nastává trvalý úpadek těžby.

Velmi nepříznivý dopad na hornictví měli důsledky třicetileté války a protireformace. Postupná konsolidace hospodářských poměrů po třicetileté válce se projevila širším rozmachem řemeslné cechovní výroby (cínařství, hrnčířství a kamnářství). K přechodnému oživení těžby dochází počátkem 18. stol., ale v roce 1772 je zrušen vrchní horní úřad. Konec 18. stol. se zrušením nevolnictví a dalšími josefínskými reformami stál u zrodu pronikavých společenských změn, jejichž jádrem bylo urychlení rozvoje kapitalistické výroby. V regionu prosperuje cínařství, které má své počátky těsně spojené se zahájením těžby cínových ložisek v okolí města. Objevují se manufakturní výroby textilního a galanterního charakteru, výroba perleťových knoflíků, apod. Začíná se zde vyrábět první český porcelán.

Porcelánka v Horním Slavkově byla založena v roce 1792; svého největšího rozvoje dosáhla v 19. stol. a velmi proslavila město u nás i ve světě. Vyrábí dodnes velmi kvalitní porcelán pod značkou Haas & Czjzek, který je vyvážen do celého světa. Po 2. světové válce se po ukončení těžby uranu ve městě prosazuje strojírenství. Dnes je město moderním živým centrem turistického regionu v srdci Slavkovského lesa.