Hledat firmy v obci Roudná
Nabídka práce v okolí 30 km 321 firem
COOP TIP Chotoviny - Táborská 131, Chotoviny19,44 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
ZHENG s.r.o. - Krátká 96, Červené Záhoří, Chotoviny19,44 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Alternativní medicína
BIBER s.r.o. - Dynín č. 6619,52 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Dřevoobráběcí stroje, nářadí - prodej, servis
MAVELA DYNÍN a.s. - Dynín č. 8119,57 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
FÁČEK JAROSLAV - Pohnánec č. 3519,71 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Topení - materiál, spotřebiče - prodej, montáž
DĚTSKÁ PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA OPAŘANY - Opařany č. 12119,94 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Psychiatrie
FIMAX STAVEBNÍ FIRMA s.r.o. - Rzavá č. 1, Chotoviny20,09 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stavební firmy - kompletní činnost
KAFKA TRANSPORT a.s. - Opařany č. 31220,23 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kamionová doprava
COOP TIP Opařany - Opařany č. 8420,23 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
JANOVSKÝ FRANTIŠEK - Jarošovice 281, Týn nad Vltavou20,56 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - rostlinná výroba
PENZION U FARMÁŘE - Moraveč č. 1, Chotoviny20,65 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
ŠIMAN BOHDALÍN s.r.o. - Bohdalín č. 10421,52 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Vodoinstalační práce
REKREAČNÍ STŘEDISKO HOLNÁ - Hatín č. 7121,61 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kempy, rekreační střediska
AGRIA OBRATAŇ - Obrataň č. 19021,64 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
RICHMONT-CZ a.s. - Kolodějská 507, Týn nad Vltavou22,90 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Obrábění
UBYTOVNA BLANICE - Veselská 709, Týn nad Vltavou22,97 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Ubytovny
AUTOSERVIS NOVOTNÝ spol. s r.o. - Táborská 568, Týn nad Vltavou23,14 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Osobní automobily - autorizovaný prodej
ZDRAVÉ STÁDO s.r.o. - Věžná č. 2523,18 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
ČEZ SPORTOVNÍ HALA - Tyršova 780, Týn nad Vltavou23,23 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Sportovní areály
VLTAVOTÝNSKÁ REALITNÍ spol. s r.o. - Tyršova 780, Týn nad Vltavou23,23 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Správy majetku, bytová družstva
Historie obce Roudná celá historie
Janov je místní částí obce Roudná.
Vznikla údajně trvalým obydlením původně zalesněného okolí kaple. Na místě kaple později vznikl kostel zasvěcený Janu z Nepomuku. Kostel se stal náboženským centrem okolních obcí (Roudná, Sedlečko, Myslkovice, Košice, Doubí), u něho byl zřízen hřbitov a postavena fara. Od nepaměti se zde pořádaly poutě, které údajně podnítily počátky trvalého osídlení. To dnes čítá 43 budov s popisnými čísly.
Průkazně ještě v 19. století v osadě vznikla a dlouhá léta prosperovala škola (jedno, dvou i tří třídní, vždy vesnická základní), sloužila pro mladé školáky okolních obcí (Roudná, Myslkovice, Sedlečko, Janov). Obchod zde v č. p. 15., doloženě provozoval jistý Raušar, který jej později prodal Vaněčkovi, ten přikoupil též pole, jeho dcera se provdala za Kadlece, ten po prvé světové válce zřídil hostinec a jeho syn byl pokladníkem místní expozitury spořitelního družstva Kampelička, využívané převážně zemědělci okolních obcí (ti zejména o nedělích po účasti v kostele zašli do hostince a zároveň si vyřizovali peněžní záležitosti.
Dlouholetým starostou obce Roudná byli janovští občané Boháč, povoláním drážní zaměstnanec, ten úřadovnu zřídil ve vlastním domě a Dedek, dělník, úřadoval v Roudné.
Osadu obývali malozemědělci spíše chalupníci a domáčtí řemeslníci, tkadlec (Šilhan, dožil se 102 let), punčochářka (Šůnová), švec (Zábranský, později zaměstnanec dráhy), kolář (Staněk), truhlář (Makovička, dlouhá léta docházel za prací do Vídně a doma pracoval pouze v zimě), kůžičkář (Groslicht), zedníci, zaměstnanci dráhy atp.
V osadě je evidovanou kulturní památkou mohutná lípa před č. p. 15. Na místním hřbitově jsou uloženy ostatky neznámého vězně koncentračního tábora nalezené v zimě 1944 / 45 po průjezdu vlaku transportu smrti za zastávkou Roudná.
Místní škola ukončila činnost v osmdesátých letech minulého století. Janov je dodnes malá osada, kterou v sídelním i hospodářském rozvoji předstihly okolní obce.
Janov, místní část obce Roudná má z okolních sídelních celků relativně pozdní původ vyplývající z událostí formujících se po roce 1620. Je nepřímým produktem aktů reakční rekatolizace postupující cíleně do země husitských bouří a do Tábora, jako poraženého mocenského centra náboženského reformizmu a pozdější bašty strany poražené ho stavovského odporu a povstání proti centrální moci. Místní část vznikala v návaznosti na sakrální stavbu, zprvu kapli, jako poutní místo v lesním prostoru mezi Myslkovicemi a Roudnou, tu dala zbudovat vrchnost z Dírné, které patřil i zámeček v Myslkovicích (tehdy zvaných a psaných Miskovicích). Od Myslkovic, ke kapli vedla cesta. Kostel byl zde vystavěn v r. 1712, byl opatřen třemi zvony a vysvěcen byl v r. 1716, zasvěcen byl sv. Janu Nepomuckému; dříve zbudovaná kaple v místě je cca 20 kroků východně od kostela byla zasvěcena sv. Marii Pomocné. U kostela byl zřízen hřbitov, záhy při hřbitovu vzniklo zahradnictví a v roce 1726 bylo při kostele zřízeno kaplanské místo.
V r. 1734 byla při kostele zřízena farní administrativa a do ní přifařeny obce Myslkovice, Sedlečko a Roudná, všechny z původně ze soběslavské farní administrativy. Oprávněně se nabízí úvaha, že jméno osady Janov pochází od sakrálního místa zasvěceného sv. Janu Nepomuckému. Z výše uváděného jsou zřetelné pohnutky zvítězivšího cizího panstva podporujícího Habsburky a směřující k upevnění pozice církve v době, kdy již došlo k zahlazování roztržky Habsburků s církví. Materiální podnět k vlně budování zmíněných sakrálních staveb v Čechách vzešel od feudálních zbohatlíků, kteří buďto zachytili trend doby, zradili ideály náboženského reformizmu a podpořili katolický klér s jeho proněmectvím, nebo se v přímých bojích o vítězství na straně reakce zasloužili; každopádně jedni i druzí byli za své předchozí postoje či zásluhy odměňováni císařským dvorem zkonfiskovaným majetkem původních převážně tuzemských vlastníků, kteří se na stranu reakce nepřihlásili a účastnili se stavovského povstání přímo či je podporovali.
Celý proces měl příčiny v předchozím společenském vývoji a byl podmíněn postupem pobělohorského reakčního katolicismu z obav před nebezpečím doznívající exploze nových idejí náboženského reformizmu a husitství. Jaká motivace však vedla prosté lidi k tom, aby okolí uváděných sakrálních staveb osídlili a tak vznikla osadu Janov? Jejich motivaci dokumentuje zejména sociální složení skupiny prvých usedlých osídlenců. Prví osadníci se starali o faru a hřbitov, kostelník, hrobník, zahradník, následoval kaplan a po něm již místo osidlovali řemeslnící - tkalci, krejčí, švec, hrnčíř, punčochář a papírník, z dnešního pohledu to byli zároveň příležitostní stánkoví prodejci zaměření na prodej svého tovaru v souvislosti se zde pořádnými církevními obřady za účasti širokých lidových vrstev z okolí. Prodejci jako řemeslníci zde měli při církevních akcích ekonomickou příležitost pro relativně stálý odbyt svého tovaru, se kterým nemuseli docházet do měst a tam platit poplatky z prodeje, zde v okolí kostela měli základ pro trvalou existenci včetně trhu. A kupujících, tito řemeslníci zřejmě neměli ani možnost vstupu do středověkých cechů.
Pravidelně pořádané poutě a jiné církevní akce byly pro nově usedlé řemeslníky výhodou a proto se zde usazovali natrvalo. I další osídlení Janova vyplývalo z existujících společenských poměrů. V další vlně vznikla i obydlí nádeníků a děveček a usazují se zde i další řemeslnící, zedníci, truhláři, šenkýř a domkáři. Velmi záhy byla v Janově zřízena škola, od vzniku snad již v r. 1743 vázaná na církev Všemu tomu vývoji nahrával též zdejší kult sakrálních staveb, kult sv. Jana Nepomuckého. Uvedené skutečnosti se plně odráží a promítají v doloženém vývoji osídlování míst kolem sakrálních staveb v Janově. Že les kolem Janova byl vymícen později vyplývá i z místního označení části katastru jižně od Janova s názvem „ Na novinách, či Noviny“, tj. nové pozemky. Zbytky úvodního celistvého lesa jsou jižně od Novin s místním názvem lesa „Zahájený“.
Z vlastní zkušenosti vím, že pozemky na Novinách byly relativně nejúrodnější z okolí Janova a byly též často vlhké, a pramenité, Ještě v šedesátých létech zde byla poblíž cesty k hájence nehluboká studánka zvaná „U křížku“ s vydatným a nevysychajícím pramenem. Jen z doslechu vím, že Na novinách byly při obdělávání pozemků nalézány hatě a torza vrtaných dutých kmenů sloužící prý původně jako trativody pro svedení pramenů do Roudné. Ostatní uváděné skutečnosti jsem čerpal m.j. z kroniky obce Roudná a starých v zápisů matriky místní fary dnes veřejně přístupných.
Demografické údaje
OBEC Roudná
Roudná č. 46, 39201, Soběslav
Osoby
- p. Kropáčková Eva, starosta
Kontakty
- 381 520 016
- obec@obecroudna.cz
- www.obecroudna.cz