Hledat firmy v obci Vimperk
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 264 firem

O2 CZECH REPUBLIC Strakonice - Katovická 1306, Strakonice I, Strakonice25,03 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Telekomunikační technika - prodej

STRAKONSPED s.r.o. - Palackého náměstí 94, Strakonice I, Strakonice25,04 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Kamionová doprava

FINANČNÍ ÚŘAD územní pracoviště ve Strakonicích - Na Ohradě 1067, Strakonice I, Strakonice25,08 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Finanční úřady

POLICIE ČR dopravní inspektorát Strakonice - Na Ohradě 1067, Strakonice I, Strakonice25,08 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Policie ČR

ČSAD STTRANS a.s. - U Nádraží 984, Strakonice I, Strakonice25,13 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nákladní doprava - lehká, střední

BUFET HRADSKÝ - Velké náměstí 217, Strakonice I, Strakonice25,15 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Bistra, rychlá občerstvení

ŠUMAVSKÝ STATEK DLOUHÁ VES s.r.o. - Dlouhá Ves č. 9825,18 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba

JOFRA PLUS, s.r.o. - Obora č. 32, Hracholusky25,18 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Zemní práce

COOP KONZUM Dlouhá Ves - Dlouhá Ves č. 17325,19 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod

SALA THAI - Velké náměstí 152, Strakonice I, Strakonice25,20 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Rehabilitace, masáže

HOTEL RESORT LOVECKÁ BAŠTA - Švandy dudáka 1312, Strakonice I, Strakonice25,21 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Hotely

LESS & TIMBER, a.s. - Dlouhá Ves č. 28625,21 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Dřevomateriál - výroba

LAMIVEX - Heydukova 136, Strakonice I, Strakonice25,28 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nábytek, bytové doplňky - prodej, montáž

V.H.S.H. s.r.o. - Heydukova 1649, Strakonice I, Strakonice25,30 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Geologické práce, stroje

HŘIŠTĚ NA KŘEMELCE - Na Křemelce 512, Strakonice I, Strakonice25,38 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Sportovní areály

ZIMNÍ STADION STRAKONICE - Na Křemelce 512, Strakonice I, Strakonice25,38 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Sportovní kluby a svazy

FOKUS-PÍSEK, o.s. - Lidická 1081, Strakonice I, Strakonice25,43 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Zdravotnická sdružení a organizace

STARZ STRAKONICE-PLAVECKÝ STADION - Na Křemelce 305, Strakonice I, Strakonice25,55 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Plavecké bazény, sauny

POLICIE ČR územní odbor Strakonice - Plánkova 629, Strakonice I, Strakonice25,71 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Policie ČR

JATKY HRADSKÝ, s.r.o. - Písecká 594, Strakonice I, Strakonice26,00 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Masné výrobky - výroba

Historie obce Vimperk celá historie

Rozsáhlé plochy hustých pralesů pokrývaly v pravěku velkou část dnešního Vimperska. S osídlením se zde setkáváme až od doby bronzové a to převážně v severní části regionu. Nejvýznamnější pravěkou památkou oblasti je mohutné hradiště Věnec u Lčovic, užívané ještě keltskými Bóji v 1. století před naším letopočtem. Ve středověku osídlení jen pomalu postupovalo z českého vnitrozemí do šumavského podhůří a celá oblast vlastní Šumavy ležela ve stínu hlubokého pohraničního hvozdu. První snahy o proniknutí do něj souvisejí až se založením hradu Vimperka (před rokem 1263) a s rodem pánů z Janovic. Velkým impulsem pro celou oblast se stalo založení nové větve proslulé Zlaté stezky, která od přelomu 13. a 14. století směřovala do tržní osady pod vimperským hradem. Na její ochranu byl postaven strážní hrad Kunžvart nedaleko dnešního hraničního přechodu Strážný a od 14. století rostly podél stezky nové osady, které přibližovaly lidské osídlení k zemské hranici. Provoz na vimperské větvi Zlaté stezky během 14. století stále stoupal a prospěch z toho měla vrchnost na vimperském hradě i celý kraj. Od konce 14. století vládli na Vimperku celé století Kaplířové ze Sulevic a jejich působení se tu projevilo víc než blahodárně; převedli oblast bouřemi husitských válek i následujícího neklidného poděbradského období, obnovili provoz na Zlaté stezce a v roce 1479 dosáhli povýšení Vimperka na město. Obstáli také v ostré konkurenci se sousedními Prachaticemi, které jako správce hlavní prachatické větve Zlaté stezky nelibě nesly konkurenci vimperské větve. V 16. století se obě větve dostaly pod kontrolu Rožmberků a za jejich patronace dosáhl obchod na Zlaté stezce v 16. století svého vrcholu.

Třicetiletá válka a vnucený monopol Habsburků na dovoz jejich "rakouské soli" přes České Budějovice do Čech znamenaly konec slávy Zlaté stezky a úpadek pro její cílová města a okolní oblasti. Obchod se solí na Zlaté stezce zanikl na počátku 18. století a Vimperk i celá oblast musely hledat nové zdroje obživy. Rozvíjelo se sklářství a od 19. století daly mnoha lidem práci průmyslové podniky a tiskárny ve Vimperku. Obyvatelstvo jižní vysokohorské části Šumavy a Vimperka se od 17. století poněmčovalo, a to pokračovalo dále i za nové vrchnosti knížat Schwarzenbergů (od roku 1719). Severní část oblasti obývalo nadále české obyvatelstvo a dvojjazyčný ráz oblasti přetrval až do konce 2. světové války. Odsun německého obyvatelstva a následující komunistické období Vimpersko těžce postihly, ale po roce 1989 se oblast pomalu vrací ke své dávné úloze prosperující příhraniční spojnice Čech a německého Podunají a významného centra na Zlaté stezce.

Romantická poloha na ostrohu nad řekou Volyňkou a malebná silueta se zámkem na vysokém kopci, s hradbami, vysokou věží kostela Navštívení Panny Marie a se shlukem starých domů, to vše vdechuje Vimperku ráz středověkého města. A středověk toto sídliště opravdu zrodil. Prvním obydleným místem tu byl hrad, který byl založen pravděpodobně jako královský kolem roku 1260. Purkart z Janovic, oblíbenec krále Přemysla Otakara II. a významný zemský úředník, získal zřejmě později prostřednictvím své funkce vimperského purkrabího hrad i panství do manského nebo osobního držení. Ještě ve 13. století vznikl nedaleko hradu raně gotický kostel svatého Bartoloměje. Rod pánů z Janovic začal z vůle svých přemyslovských vládců kolonizovat neosídlené oblasti Šumavy na jih a na východ od Vimperka a založil také pod hradem sídliště, v kterém se začali usazovat kupci a řemeslníci. Od přelomu 13. a 14. století do něj směřovaly z Pasova po nové větvi Zlaté stezky soumarské karavany se zbožím.

Kolem poloviny 14. století vyrostl v dolní části sídliště farní kostel. V druhé polovině 14. století se Vimperk dostal do přímého majetku panovníka a král Václav IV. jej zastavil rodu Kaplířů ze Sulevic. Ti tu vládli po celé husitské i pohusitské období a jejich zásluhou byla tržní osada pod hradem v roce 1479 povýšena na město a opevněna pásem kamenných hradeb. Poslední Kaplíř na Vimperku Petr odkázal v roce 1494 hrad, město i celé panství spřízněnému rodu Malovců. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547, a po nich se tu vystřídala řada předních rodů Českého království – páni z Hradce, Rožmberkové, Novohradští z Kolovrat. Zvláště Vilém z Rožmberka si Vimperk oblíbil, často tu pobýval i s manželkami a s družinou; starý hrad dal k tomu účelu přestavět na honosný zámek. Především v šedesátých letech 16. století na něm sídlil i jeho proslulý bratr Petr Vok, majitel zámku i panství v letech 1565-1601. V roce 1630 koupil Vimperk kníže Jan Oldřich z Eggenbergu a od té doby se město i panství staly součástí rozsáhlého eggenberského a od roku 1719 schwarzenberského jihočeského dominia.

Významným finančním zdrojem města Vimperku byly nesporně příjmy z obchodu na Zlaté stezce. Solní obchod vynášel a logicky kvůli němu docházelo k mnoha sporům. Prachatice - nejvýznamnější české město na Zlaté stezce hledělo na Vimperk jako na svého nežádoucího konkurenta a snažilo se jej se střídavými úspěchy a neúspěchy v jeho podnikání omezit. Podle dohody z roku 1502 si soumaři mohli vybrat, zda svůj náklad soli dopraví do Prachatic nebo do Vimperka, a nikdo jim v tom nesměl bránit. Vimperští měli právo na užívání Zlaté stezky zakotveno i ve svém městském privilegiu krále Vladislava Jagellonského z roku 1479.

Vimperk byl dobyt husity na počátku husitských válek, znovu v roce 1468 v rámci boje proti Jiřímu Poděbradskému vojskem pasovského biskupa a naposled na počátku třicetileté války v roce 1619 stavovským vojskem hraběte Mansfelda. Po úpadku města v 18. století nastal nový rozmach ve století následujícím a z Vimperka se stalo jedno z průmyslových středisek na prahu Šumavy. V roce 1907 tu byla továrna na duté sklo, 2 cihelny, vápenka, strojní zámečnictví, továrna na kostěné zboží, sirkárna, 2 pily, 3 tiskárny, 2 pivovary a mnoho dalších menších podniků. Průmyslový charakter si město udrželo i po odsunu německého obyvatelstva v komunistické éře, ale po roce 1989 v něm řada podniků zavřela své provozy. Vimperk hledá v nové době novou identitu a do značné míry ji chce stavět na turistickém ruchu.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.