Kovářov

Na počátku měl Kovářov několik dvorců či tvrzí, hospodařily zde rody rytířské, které postupně prodávaly své majetky pánům z Rožmberka a Švamberkům. V roce 1592 připadl Kovářov prodejem do majetku pánů na Zvíkově a Orlíku. Tento stav, i když již v jiné podobě trval až do roku 1919, kdy byla provedena pozemková reforma, lidé si půdu kupovali a samostatně na ní hospodařili. Kovářovu se však ani světové dění nevyhýbalo. Víme, že i když v malém zapůsobila doba husitská. Hlavně pak třicetiletá válka, která zdejší kraj velmi zpustošila. Například z městečka Zahořany zůstala jen malá vesnička. Vesnička Hostín až na několik stavení zmizela. Procházející švédské vojsko žádalo na již tak chudých občanech výpalné. Toto bylo 17 století.V 18. století šlo zde francouzské a pruské vojsko. V sedmileté válce (1756 – 1763) ukládala vláda neslýchané daně. Lidé si museli odepřít poslední od úst, aby mohli zaplatit daně. Na zdejší kraj dolehla bída a hlad. V letech 1771 – 72 zde vypukla epidemie moru. V kovářovské osadě jich z 3096 zemřelo 2180. Tyto rány však obyvatele Kovářova nesrazily. Svou vesnici znovu budovali. Je zajímavé kolik domů a staveb z této doby nese na kamenech či zdech rok svého budování.

V roce 1886 byla zřízena silnice z Milevska do Zahořan, což otevřelo tento chudý kraj světu. V této době hledalo mnoho občanů z kovářovské farnosti svůj nový domov za mořem.Bylo pro ně velké plus , že dovedli číst a psát, což jim velmi usnadňovalo nový život mezi mnohými negramotnými přistěhovalci.

Základ k jejich gramotnosti jim dala škola, která zde byla, jak se píše v dochovaných písemných zprávách, již v 17 století.

V 19 století byla v Kovářově zřízena pošta. V obci se začal rozvíjet kulturní život. Byl zde založen sbor dobrovolných hasičů, který pracoval nejen k ochraně majetku a života svých spoluobčanů, ale velmi bohatá byla i práce na poli kultury a osvěty. Měl svůj divadelní soubor a vlastní jeviště. Po první světové válce začal v obci pracovat dramatický kroužek, z kterého později vznikl.za součinnosti členů hasičského sporu spolek divadelních ochotníků. Velmi bohatou činnost ukončil v prosinci roku 1957. Dnes jako připomínka této činnosti je zrestaurována opona, která je vyvěšena v zasedací síni obecního úřadu. V Kovářově byl v té době bohatý kulturní a společenský život.Mimo studentů, hasičů a divadelních ochotníků zde pracovala i katolická mládež, která měla své vlastní jeviště.

Bohatá činnost různých spolků a mládeže byla zastavena po roce 1948.

V roce 1984 začal pracovat folklorní soubor „Kovářovan“ , který propaguje kroj zdejšího kraje „ kozácký“, národní písně a tance našich předků.

Jihočeský folklorní festival v Kovářově je zařazen mezi významné lidové slavnosti.

Historie obce je zachycena v knize „ Po stopách času obce“ Kovářov „ , kterou sepsala Marie Müllerová – Hezoučká a byla vydána v roce 1986.

Kovářov má svůj vlastní znak a prapor.