Červená Třemešná

rozsáhlém lese stál na návrší hrad Miletín. V jeho nejbližším okolí se na severozápadě vypínal hrad Pecka, na severu na úpatí Zvičiny Kamenný hrádek a na jihovýchodě hrad Vřešťov a Hustiřany.

Tento hrad náležel k hradecké župě, v níž vládl v 10. století Slavník, otec sv. Vojtěcha, jako vrchní dědičný župan sídlem na hradě Ljubici (Libici). Hrad Miletín náležel českým

knížatům, kteří se zdržovali se svým dvorem na něm i v jeho okolí se zvláštním zalíbením.

Ačkoli rozsáhlý, hustý les byl zemi hradbou proti nepřátelským vpádům, přece ji neubránil. Polský král Boleslav vtrhl se svým vojskem roku 1108 do Čech průchodem u Náchoda. Roku 1110 vtrhl do Čech znovu průchodem u nynějšího Trutnova, táhl až za Chlumec k Labi, ale z nedostatku zásob se vrátil zpět. České vojsko se pustilo za ním. Ke srážce došlo na potoce Trotině u Miletína. Polané však útok odrazili a ještě s hojnou kořistí odešli ze země.

První zmínky o hradu Miletíně pocházejí z roku 1124. Bamberský biskup Otto Svatý chtěl podle příkladů biskupů Bonifáce a Vojtěcha hlásat pohanským Pomořanům sv. evangelium. Za tím úmyslem se na vyzvání polského knížete Boleslava III. vydal 19. dubna 1124 na cestu. Český kníže Vladislav se s ním osobně seznámil na sněmu v Bamberku a pak se mu postaral o bezpečný průvod a slušné ubytování na cestě po Čechách. Biskup přišel přes Šumavu do Prahy a odtud cestoval dále na Miletín. V Miletíně jej kníže Vladislav slavně uvítal, hojně obdaroval a dal ho dále doprovodit. Po jeho odchodu se Vladislav na miletínském hradě dlouho nezdržel, neboť Vánoce toho roku slavil na Zbečně. Odtud se nemocen dal převézt na Vyšehrad. Tam ho na zpáteční cestě z Pomořan těžce nemocného navštívil roku 1125 biskup Otto a stal se jeho posledním zpovědníkem. Vladislav zemřel 12. dubna 1125.

Také kníže Soběslav, nástupce Vladislava, se rád zdržoval na hradě Miletíně a v jeho okolí.

Stavěl a opevňoval v tomto kraji, jak Kosmas vypravuje, hrady, aby chránil kraj proti nepřátelským vpádům. Roku 1139 byl se svým dvorem na svém hradě Chvojně (dnešní Dvůr Králové) a stavěl na blízku hrad Hostýn, na němž ještě nedostavěném 14. února 1140 v náručí své choti Adléty zemřel.

Buď Vladislav II., anebo jeho nástupce upsal hrad Miletín jednomu ze svých věrných dvořenínů, neboť hrad ke konci 12. století náležel šlechtickému rodu. Z tohoto rodu se

zachovalo jméno pouze jednoho muže Zbraslava, který byl královským číšníkem v Čechách v letech 1228 - 1238. Po jeho smrti přešel hrad Miletín na jeho manželku Domaslavu, která

se svolením krále Václava I. v přítomnosti hojného panstva dne 19. října 1241 v klášteře minoritů v Hradci Králové darovala hrad Miletín se vším příslušenstvím německému řádu špitálních bratří jeruzalémských P. Marie. Řád německých rytířů počal hned vedle - 1 -

Miletín Červená Třemešná Pecka Červená Třemešná hradu na východní straně stavět klášter. Toho času hrad Pecku drželi páni z Jablonce, hrad Vřešťov a Hustiřany páni odtud zvaní. Kamenný hrádek pod Zvičinou byl již zbořen. Tento hrad v hustém lese byl bez pochyby sídlem rytíře Zbyhoně – loupežníka, který v okolí zle řádil, a proto byl i s hradem

zahuben.

Obec Červená Třemešná se datuje již roku 1238. Dokud byl v Miletíně klášter německých

rytířů, byl kostel v Červené Třemešné farním a podle popisu pražské diecese náležel v letech 1344 - 1350 k hradeckému arcijáhenství a děkanátu a měl i svého faráře. To jsou jediné zprávy o obci do roku 1420. Dále je známo, že do roku 1626 patřila Červená Třemešná pánům z Miletínka a od roku 1626 po smrti Petra Škopka, měla Červená Třemešná a Miletínek tytéž pány, co vládli v Miletíně.