Bezděkov

Během třicetileté války tvrz postupně chátrala a také okolní vsi byly několikrát vyloupeny a vypáleny. Synové pana Albrechta prodali v roce 1650 tvrz Bezděkov paní Evě Kustošové na Horním Studenci. Její děti pak zdědily také Nový Studenec a tak se oba statky spojily. Tvrz v Bezděkově potom velmi brzy zcela zanikla a v roce 1695 se neobjevuje ani v popisu studeneckého panství.

V průběhu 18.století se Bezděkov začal zvolna rozrůstat. Už v roce 1783 začaly děti chodit do školy v Libici nad Doubravou.

Podle josefínského katastru v roce 1785 bylo ve vsi 28 domů.

V 19. století přibývalo v Bezděkově domů a obyvatel. V roce 1842 už zde žilo ve 36 domech 255 obyvatel, živící se převážně

zemědělstvím. Po roce 1848 bylo ustanoveno obecní zastupitelstvo a součástí politické obce Bezděkov jsou až do 70.let našeho století i osady Hařilova Lhotka, Kladruby, Malochyně, a Štěpánov.

V roce 1902 si podala bezděkovská obec žádost o povolení celoroční expozitury a ještě v tomto roce byla tato žádost pozměněna na žádost o zřízení samostatné dvoutřídní školy. Prvním správcem školy byl jmenován pan Alois Ludmila.

Již 10. září 1905 se začíná ve dvou třídách vyučovat. V roce 1910 navštěvovalo školu 83 žáků a při škole fungovala školní a učitelská knihovna. V roce 1910 žilo v Bezděkově 321 obyvatel, což je největší počet v dějinách obce.

Obec Bezděkov patřila do roku 1961 do okresu Chotěboř, původně jen jako Bezděkov a od roku 1950 již jako obec Bezděkov u Libice nad Doubravou. Od roku 1961 je obec součástí okresu Havlíčkův Brod.

Kronika obce je soustavně vedena až od roku 1931. Samotnou historii obce zachycuje až od počátku 20.století. Vlastní minulost obce je plně svázána s vývojem Libice nad Doubravou a zejména také se Štěpánovem, na jehož zámku s velkostatkem získávali obyvatelé Bezděkova možnost sezónních výdělků.