Malebné městečko leží na dálnici D1 přímo uprostřed trasy Praha - Brno. Katastr tvoří místní části Humpolec, Hněvkovice, Kletečná, Petrovice, Lhotka, Rozkoš, Vilémov, Plačkov, Krasoňov, Světlice a Světlický Dvůr.

Hledat firmy v obci Humpolec
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Humpolec 410 firem

AUTO-F-ROZKOŠ - Rozkoš č. 145, Humpolec

MHA, s.r.o. - Školní 511, Humpolec

DŮM BAREV Humpolec - Kamarytova 178, Humpolec

KROV JAN - Masarykova 670, Humpolec

MADĚROVÁ MARIE-OČNÍ OPTIKA - Nerudova 452, Humpolec

SALON BETTY - Na Kasárnách 428, Humpolec

SALON YVETTE - Dolní náměstí 26, Humpolec

KOBERCE VYŠEHRAD - 5. května 531, Humpolec

SKLOBENDL s.r.o. - Kamarytova 156, Humpolec

KOBLIŽEK JAROSLAV - Mánesova 912, Humpolec

BSBV SERVICE s.r.o. - Lipnická 1266, Humpolec

CHOCHOLA JOSEF-ŘEZNICTVÍ A UZENÁŘSTVÍ - Rašínova 187, Humpolec

J.B.TRYTON, spol. s r.o. - Lužická 542, Humpolec

INTERIER 71 s.r.o. - Blanická 725, Humpolec

FARMA U PROKOPŮ - Lužická 1043, Humpolec

PROTECT CZ s.r.o. - Hálkova 582, Humpolec

SAPTEC s.r.o. - Pelhřimovská 967, Humpolec

HYPŠ ONDŘEJ-TRUHLÁŘSTVÍ - Holečkova 1097, Humpolec

DOMIN MILAN - Pelhřimovská 738, Humpolec

KOPY TRUCK s.r.o. - Okružní 1628, Humpolec

Historie obce Humpolec celá historie

Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu "O zakládání měst v Čechách" zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů".

Prvním známým držitelem města je tedy řád německých rytířů, dále to byl do r. 1325 želivský klášter a poté křižovníci s červenou hvězdou. Velmi významně se do historie zapsal r. 1233, ke kterému se vztahuje první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše založeného želivskými premonstráty.

Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan (Jan z Říčan r. 1560 zakládá soukenický cech). V době husitských válek se celá oblast stává krajem kalicha, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Z této doby pochází patrně nejznámější humpolecký rodák středověku, Jan Želivský, vůdce radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání.

Po Bílé hoře r. 1620 se město stává konfiskátem a dostává se do rukou cizí šlechty - pánů ze Somlsu, ale ani tím se postavení Humpolce nijak nezměnilo.

Z dalších majitelů lze uvést rody Kirchnerů, Gastheimů, Metternichů, Regalů, z Delbína , z Neffzernu. Za pánů z Neffzernu se město opět vzpamatovalo z úpadku, který utrpělo v 18. století. Hlavní podíl na tom měl Jakub z Neffzernu, který se také zasloužil o rozšíření pěstování brambor na Humpolecku, které jsou dodnes jednou z nejvýznamnějších plodin tohoto málo úrodného kraje. Za posledního majitele - hraběte Wolkenstein-Troszburga - byl Humpolec r. 1807 prohlášen svobodným městem "na věčné časy".

Revoluční rok 1848 měl ohlas i v Humpolci - byla vytvořena národní garda a říšským poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu.

Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. Tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester". Soukeník Emerich Dítě tenkrát vytvořil světový rekord, který přispěl k propagaci města. Za pouhých sedm hodin dokázal zhotovit látku na lovecký oblek pro císaře Františka Josefa I. Vše sám od střiže ovcí až po utkání. Za další tři hodiny byl oblek ušit a dodán do Vídně. Není divu, že právě na jeho továrně se také rozsvítila první elektrická světla na Vysočině.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.