Křemže

Zlatokorunskému klášteru a po jeho zrušení roku 1785 k panství Český Krumlov - rodu Schwarzenberků. V roce 1863 byla Křemže povýšena na město a užívala znaku pánů Dubenských z Chlumu - střelu (znak Jana Smila). V roce 1840 vyhořela část Křemže (15 domů na náměstí).

Obec Křemže se rozkládá v širokém údolí mezi Blanským lesem s nejvyšší horou Kletí (1084 m n.m.) a Haberským pohořím s Klukem (741 mn. m.) na levém břehu Křemežského potoka. Katastr celé obce měří 2685 ha a podle posledního sčítání zde žije 2404 obyvatel. K obci Křemže patří tyto osady: Chlum, Loučej, Lhotka, Chlumeček, Stupná, Vinná, Chmelná, Bohouškovice, Mříč a rozhledna na Kleti.

Křemže má i svou bohatou historii. Celý tento kraj osídlil slovanský kmen Doudlebů. Český kníže pak daroval jako korunní léno celé Pošumaví od Strakonic až po Kaplici Bavorům ze Strakonic, kteří se dělili na několik rodových větví. Jednou z nich byli Dubenští z Chlumu. Měli ve znaku střelu a sídlili již ve 13. století na tvrzi v Chlume. Jeden člen tohoto rodu Smil si postavil r. 1318 v Křemži hrad - na místě dodnes zvaném ,,Na hradě" - a založil tak větev Smilů z Křemže. Jeden z jeho potomků Jan Smil z Křemže byl známý vůdce táboritů a zapřísáhlý odpůrce Oldřicha z Rožmberka. Za něho doznala Křemže největšího rozkvětu a jeho zboží sahalo od Roj šina po Koroseky a Kamenný Újezd. Když pak nabyl ženitbou i velkého bohatství, stal se nebezpečným sousedem Rožmberků a není divu, že Oldřich z Rožmberka usiloval o jeho zničení. Podařilo se mu konečně Jana Smila zajmout a po tuhém věznění na Krumlově ho donutil k „dobrovolnému" vydání Křemežského zboží. Přesto, že za toto byla Janu Smilovi slíbena svoboda, dal ho věrolomný Oldřich (z Rožmberka) r. 1447 na Krumlově štít. Hrad křemežskýbyl rozbořen a kvetoucí městečko sraženo ve svém rozvoji. V r. 1451 koupili pak Křemži od Rožmberků bratři Přibík a Beneš z Chlumu a připojili ji ke svému panství, při čemž se musili zavázal, že nikdy zde již neobnoví hrad.

Po vymření rodu Dubenských přešla Křemže v r. 1547 na rod Častolárů z Dlouhé Vsi, který vládl nad Křemži 120 let. V r. 1668 byla pak posledním potomkem tohoto rodu odprodána Eggenberkům a připojena ke Krumlovu, po nich přešla na Schwarzenberky, kteří drželi zdejší dvory až do první pozemkové reformy.

Kostel v Křemži se připomíná již ve 13. století. K nejstarší části kostela, gotickému presbytáři z doby Smilů, byla za Častorálů r. 1557 přistavěna chrámová loď, která byla r. 1887 stržena a nahrazena větší pseudogotickou přístavbou.

Klášterní škola v Křemži se připomíná již v r. 1668. Dnešní nová školní budova z r. 1950 je již čtvrtou školní budovou v pořadí.

(Nejedlý)