Valašská Polanka

V roce 1779 byl v Polance vysvěcen nový katolický kostel sv. Jana Křtitele a spolu s ním byla postavena i fara a triviální škola. Stavební materiál věnoval majitel vsetínského panství hrabě Jan Illésházy. Stavba kostela se neobešla bez komplikací, když došlo ke zřícení části jeho klenby. Z roku 1779 pochází i kamenný kříž s podstavcem a znakem Illésházyů, který je dnes registrován jako kulturní památka. Prvním kaplanem se v Polance stal Jan Stonavský, kooperátor ze Vsetína. Dnešní velikost získal kostel dostavbou v roce 1802.

Dne 28. dubna 1780 projížděl Polankou císař Josef II., který za obcí kvůli rozvodněným potokům musel zabočit do Seninky a odtud přes Rokytnici přijel na noc do vsetínského zámku. Ve chvíli jeho příjezdu, asi v 9 hodin večer, vhodil do císařova kočáru místní tkadlec a knihař Jan Aron Bubela žádost 25 valašských obcí o náboženskou svobodu. Císař přijal žádost laskavě a slíbil podavatelům svou ochranu. Petice se stala jedním z impulzů k vydání tolerančního patentu (1781), kterým bylo poddaným povoleno vyznávání evangelické víry. Tato událost se ve Vsetíně každoročně připomíná kulturně - společenskou akcí Valašské záření.

Od svého vzniku měla obec zemědělský charakter, významné bylo formanství, podomácku se vyráběly šindele, křiváky (nože), plátno, dřevěné uhlí. Těžký životní úděl a bída přinutila mnoho lidí z Valašska hledat živobytí až v Americe. V roce 1881 odjelo za moře také 18 občanů z Polanky. Na frontách 1. světové války bojovalo 163 polaneckých mužů, z nichž devět vstoupilo do československých legií. Padlým mužům byl v roce 1934 odhalen pomník. Památným dnem se pro Polanku stak 26. červen 1924, kdy obcí projížděl na Slovensko prezident T.G. Masaryk "... zástupy lidu zdravily presidenta, který volným tempem projížděl obcí, na bouřlivé pozdravy lidu na všechny strany se usmíval a přívětivě rukou kynul ..." (z obecní kroniky).

Ani v nově vzniklé republice nebyla obživa snadná: kromě hospodaření na chudých horských políčkách poskytovaly práci továrny ve Vsetíně, u Batě ve Zlíně a někteří dojížděli za prací až do Ostravy. Nové pracovní příležitosti vznikly při stavbě železniční trati Vsetín - Bylnice, která byla uvedena do provozu 21.10.1928. Od té doby má Polanka nádraží a železniční spojení do českého vnitrozemí i na Slovensko. Další obtížné období prožívali obyvatelé v době hospodářské krize, v roce 1932 bylo v obci registrováno přes 100 nezaměstnaných a řada rodin musela žít z podpor v nezaměstnanosti. V té době se v rámci nouzových prací rekonstruovala hlavní silnice, stavěl betonový most k nádraží, stavěla se druhá kolej na železniční trati.

V březnu 1929 byla úředně schválena změna názvu obce Polanka, která od té doby nese název VALAŠKÁ POLANKA.

Okupace začala ve Valašské Polance 16.3.1939, kdy obcí projížděly první německé kolony od Zlína směrem na Slovensko. Politické strany byly rozpuštěny, ve škole začala povinná výuka němčiny, obecní kronika byla zapečetěna a zabavena. V srpnu 1944 se v obci objevili první partyzáni, kteří patřili k oddílům 1. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky. Za obětavou pomoc a podporu partyzánům krutě zaplatila svým životem řada obyvatel, zejména pasekářů (Juříčkův mlýn v Leskovci, Ploština, Prlov). Za války se řada občanů aktivně zúčastnila protifašistického odboje, v koncentračních táborech zahynuli V. Filgas, P. Mikeš, A. Šafařík, V. Míša, A. Juřica.

V noci z 3. na 4. května 1945 opustily poslední německé jednotky své pozice a ustoupily směrem ke Vsetínu. Časně ráno 4.5. sestoupily do vesnice partyzánské oddíly a současně dorazily od Lidečka první oddíly Rudé armády. Válka skončila ...

V roce 2000 byla vystavěna, zkolaudována a vysvěcena přístavba věže ke kostelu. Architektonický návrh zpracoval ing.arch Petr Osička. Náklady na stavbu ve výši 1.700.000 Kč byly hrazeny ze sbírek věřících.

Podrobně se historií i současností obce zabývá kniha Petra Korabíka "Valašská Polanka - rodná naša dědina", kterou vydal v roce 1998 OÚ Valašská Polanka. Bohatě ilustrovaná publikace je k dostání na OÚ, její cena je 300,- Kč.

Mimoto lze na OÚ a na poště zakoupit pohlednice obce.

Z naší obce byla do rožnovského muzea přemístěna valašská usedlost. Muzeální expozice ve světnici chalupy ukazuje situaci charakteristickou pro většinu rodin na Valašsku, využívajících tkalcovství jako jeden ze zdrojů obživy. Doplňkovou prací chalupníka byla výroba šindelů.