Jílovice

Na návsi je dochována nejcennější památka - původně ranně gotický kostel sv. Jakuba z roku 1370, který byl později několikrát přestavěn. V kostele se na hlavním oltáři nachází obraz sv. Jakuba, který byl namalován v roce 1858 malířem Františkem Čermákem. Nejstarší součástí vnitřního vybavení kostela je kazatelna z roku 1720.

V roce 1850 se Jílovice staly samostatnou politickou obcí spadající nejprve k třeboňskému, pak krátce k trhosvinenskému a poté k českobudějovickému okresu.

Historický přehled

Název Jílovice asi nebyl odvozen od jílovců (rýžování zlata), jak se domnívá historik Jireček, spíše dostala obec jméno po jílovité, čili hlinité půdč na níž byla založena. Když se sedlska, čili dédiny, počaly v tomto kraji množiti, má se za to, že vznikla Jílovice Velká neb Vetší Jílovice na rozdíl od Menší Jílovice nebo také Jílovičky - Vesky.

Prvními majiteli obce byli páni z Landštejna. Jan z Landštejna prodal roku 1366 polovinu panství třeboňského s vesnicemi Jílovice a Veska bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. V té době již zde byl kostel sv. Jakuba. Roku 1458 zastavil Jan z Rožmberka Jílovice Hanušovi Gnauerovi od Hory, měšťanu z Jindřichova Hradce a jeho manželce Dorotě. V té době žil v Jílovicích rytíř Vojtech, který byl obžalován Markétou z Doudleb, že držel dědiny, které jí patřily. Snad zástavou na dluh byly Jílovice krátkou dobu v držení rytířské rodiny Višně z Větrně. Od Jana Višně je roku 1550 vykoupili rožmberští poručníci Jeroným Šlik, hrabě z Pozounu a Oldřich Holický ze Šternberka za 435 kop grošů. Roku 1551 zastavil Jílovice pan Vilém z Rožmberka paní Kateřině Kořenské z Terešova. Roku 1600 byly Jílovice po zrušení august. kláštera v Borovanech (odtud dojížděli kláštemíci konat bohoslužby do Jílovic) vloženy dvory kmetcí v Jílovicích pánům z Rožmberka v dědičný majetek. Vymřením Rožmberků roku 1611 přešlo třeboňské panství na pány ze Švamberka jen do roku 1619. Petru Švamberkovi, jeho ženě vdově Maxmiliáne bylo třeboňské panství odňato za účast v odboji proti habsburskému císaři Ferdinandovi a 2.1.1647 bylo darováno arcivévodovi Leopoldu Vilémovi^ který je 2.1.1660 prodal hraběti (od roku 1670 knížeti) Janu Adolfu 1. ze Schwarzenberka, V tomto majetku zůstala obec Jílovice až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství a robota.