Halenkov

Halenkov založil v roce 1654 Jiří Illésházy, uherský šlechtic pocházející ze Žitného ostrova, který koupil roku 1652 vsetínské panství. Základem obce byl panský dvůr Helenovice, jenž byl pojmenován podle jediné dcery Jiřího Illésházyho Heleny. Obyvatelé Halenkova se živili většinou zemědělstvím a chovem valašského dobytka koz a ovcí. Z popisu vsetínského panství se dovídáme, že v 17. - 19. století je v Halenkově jeden poddanský a jeden panský mlýn a pila. V údolí Břežitá na rozhraní Halenkova a Nového Hrozenkova byla založena sklářská huť. V Halenkově se vyráběla potaš (používala se při výrobě mýdla a skla), v provozu byla sirkárna a při panském dvoře se vařilo z ječmene slovenské pivo.

V roce 1868 založil Michael Thonet v Halenkově továrnu na nábytek z ohýbaného dřeva, což přineslo obyvatelům nové pracovní příležitosti. V roce 1922 zde pracovalo 160 zaměstnanců.

Michael Thonet byl světově proslulý vynálezce pracovního postupu „na zhotovování židlí a noh stolů z ohýbaného dřeva, jehož ohyb se děje působením vodní páry nebo vařící tekutiny“. Ohýbaný nábytek vyrobený tímto postupem vynikal pevnou konstrukcí, lehkostí, elegancí a bohatými tvary.

Roku 1908 byla dokončena železniční dráha ze Vsetína do Velkých Karlovic, která usnadnila život obyvatelům Horního Vsacka, ale připravila o zaměstnání formany.

Ve 30. letech minulého století postihla hospodářská krize i občany Halenkova. Proto tehdejší představitelé obce souhlasili se stavbou armádních skladů pohonných hmot, aby zajistili obyvatelům práci. Sklady byly zrušeny v roce 2003 a bezúplatně převedeny do majetku obce.