Hledat firmy v obci Ohrazenice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 409 firem

ZRUP PŘÍBRAM a.s. - Žežická 522, Příbram VII, Příbram13,00 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Ocelové, železobetonové konstrukce

NAREX ZDICE, s.r.o. - Vápenka 331, Zdice13,01 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nářadí - prodej, servis

ZŠ PŘÍBRAM VIII, ŠKOLNÍ 75 - Školní 75, Příbram VIII, Příbram13,07 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Základní školy

SVĚRÁKOVÁ Příbram - Žežická 598, Příbram V-Zdaboř, Příbram13,08 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Domácí spotřebiče - prodej, montáž

PILA POKORNÝ, s.r.o. - Čs. armády 664, Zdice13,10 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Dřevomateriál - výroba

QUICK-SERVIS, spol. s r.o. - Brodská 26, Příbram V-Zdaboř, Příbram13,24 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Svařovací technika, materiál - prodej, servis

KOVO SDS s.r.o. - Čs. armády 1014, Zdice13,25 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Sběrné suroviny

KOVO SDS s.r.o. - Zdabořská 583, Příbram V-Zdaboř, Příbram13,34 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Sběrné suroviny

ŠINDLER, DŮLNÍ A STAVEBNÍ SPOLEČNOST - Brodská 23, Příbram V-Zdaboř, Příbram13,38 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Vodohospodářské stavby

KOUBA TRANS, s.r.o. - Čs. armády 405, Zdice13,54 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nákladní doprava - lehká, střední

PAVLIS s.r.o. - Suchomasty č. 18713,69 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nábytek, bytové doplňky - výroba

LAMA PB s.r.o. - Brod č. 45, Příbramweb13,88 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Zdvihací zařízení - práce, půjčovny, prodej

MASARYKOVO SANATORIUM DOBŘÍŠ - Na Čihadlech 833, Dobříš13,90 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nemocnice, polikliniky

COOP Bzová - Bzová č. 16613,93 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod

MRÁZEK PB s.r.o. - Bytíz č. 111, Příbram13,94 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Obrábění

JOSEF VONDRÁČEK s.r.o. - Háje č. 7014,00 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Kamionová doprava

MASARYKOVA ZŠ A MŠ Suchomasty - Suchomasty č. 13514,01 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Základní školy

IZOLOX - Všeradice č. 14214,05 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Stavební materiál - výroba

KONIKLEC SUCHOMASTY - Suchomasty č. 114,10 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Domovy, ústavy

MASARYKOVA MŠ Suchomasty - Suchomasty č. 15414,13 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Mateřské školy a jesle

Historie obce Ohrazenice celá historie

První písemná zmínka o Ohrazenici je v zakládací listině augustiánského kláštera "Na ostrově" ve Sv. Dobrotivé, kterou vydal zakladatel tohoto kláštera Oldřich Zajíc z Valdeka "dne 13. Měsíce května LP 1262". Je to nejstarší písemná zmínka o obci na Jinecku. Jako svědkové vysvěcení kláštera jsou podepsáni podbrdští šlechtici, mezi nimi též Jaroslav a Oldřich z Ohrazenice. Lze tedy předpokládat, že v Ohrazenici této doby byla tvrz nebo šlechtický dvůr.

Ohrazenice č.p. 10, rok 1925

Další zpráva je z r. 1370 , kdy je známo, že Libomyšl patřila Oldřichu a Smilovi z Libomyšle. Oldřich k tomu měl ještě část Křešína a Ohrazenici. V r. 1450 koupili bratři Jan a Burián z Valdeka právo věnné po Markétě, manželce Jana Slámy z Bítova a na Suchomastech. V r. 1454 Jan ze Ctěnic dostal od krále Ladislava Pohrobka zboží jinecké ještě ber Ohrazenice. Na počátku 16.století patřili Jince Pešíkům z Komárova. V roce 1602 prodal Mikuláš Pešík Jince svému zeti Ctiradu Malovcovi z Chýnova a s nimi vesnice Běřín, Čenkov, Křešín, Ohrazenici, Rejkovice, Velcí, dvory Hejdov a Rpety. R. 1653 dle tzv. "Berní ruly kraje Podbrdského" patřilo panství Jince s Ohrazenicí hraběti Václavu Vratislavovi z Mitrovic. V té době měla Ohrazenice 22 usedlostí, z toho část pustých, ale byla největší vsí panství. Samotné Jince v té době měla 12 usedlostí kromě tvrze a panského dvora. Vratislavové drželi Jinecko do r. 1804, kdy je prodali hořovickému hraběti Rudolfovi z Vrbna.

Z uvedených zpráv vyplývá , že až do poloviny 16. Století Ohrazenice nepatřila k nějakému většímu panství, a že do té doby byla samostatným šlechtickým statkem a tvrzí. Předpokládá se, že tato tvrz se nacházela v místech dnešního č.p. 2 (u Dlouhých), kde byly nalezeny střepy středověké keramiky ze 14. až 16. století. Toto samostatné šlechtické sídlo po připojení Ohrazenice k Jincům někdy ve 2. pol. 16.stol. pravděpodobně zaniklo. Bylo snad opevněno, na což se dá usuzovat podle velkého množství kamenů, sebraných na polích mezi č.p.1 (u Kůtů), č.p. 2 (u Dlouhých) a Evženovem (Decperkem).

Historické prameny a četné odvaly svědčí o tom, že v naší obci byla prováděna důlní činnost. Již v "Berní rule kraje Podbrdského" z r. 1653 je konstatováno, že ohrazeničtí se živí dobýváním železné rudy, pálením dřevěného uhlí pro hutě a vožením uhlí do hutí. V "Knížecím dole" na Horách v letech 1800 - 44 se dobývala železná ruda a dovážela se do jinecké vysoké pece Barbora. Intenzivní těžba probíhala na Ohrazenici do r. 1889 ve Vystrkově a ve Vrškách. Ruda se vozila i do Obecnice. Na počátku 19.století byla jinecká huť ohrožena nedostatkem dřevěného uhlí. Provoz vysoké pece bylo nutno omezovat, hledaly se náhradní zdroje paliva. Za Ohrazenicí, v lese "za Karlovem" v tzv. Hanzlíkovském dole, se počalo pokusně dobývat kamenné uhlí s nevalným úspěchem. Sloj byla malá a uhlí nevhodné pro tavbu. V roce 1956 byl prováděn v obci nový geologický průzkum. Vrty byly prováděny až do hloubky 200 m.

Ke konci 18.století na Podbrdsku , tedy i na Ohrazenici, se rozšířilo cvokařství. V roce 1854 bylo v obci 23 cvokařských dílen či "verštatů". Poslední dílna, i když se v ní již nepracovalo, byla až do roku 1960 se vším zařízením v č.p. 40 u Štochlů.

V roce 1858/59 byla u č.p. 13 (u Špalků) postavena kaplička. Bylo zvoněno v poledne a večerní klekání, poslední hodinka za zemřelé. Za 1.republiky a až do padesátých let zvonila p. Petronila Blahovcová. Poslední hodinka se zvoní stále.

Obec je přiškolena do Jinec. Původní jinecká škola (vznikla v 17.stol.) byla jednotřídní, později dvoutřídní. Roku 1870 se v Jincích pro druhou třídu nenašla vhodná místnost, proto byla zřízena expozitura v najaté místnosti na Ohrazenici ve statku dnes u Špalků (č.p. 41). Zde byly vyučovány děti z Křešína, místní a z Velcí. Škola byla zrušena v r. 1876, kdy byly v Jincích získány další místnosti.

Do dnešního dne stojí u č.p. 10 křížek, který byl v roce 1871 postaven z výnosu honitby a zasazeny u něho dvě lípy. Třetí lípa byla zasazena nad křížkem po 1. sv. válce jako lípa svobody. O původu křížku u rozcestí silnic do vsi, na Valdek a Evženov není nic bližšího známo. Původně tam stál kříž dřevěný, později nahrazen křížkem litinovým. Dle vzrůstu lip lze usuzovat, že zde kříž stál dříve než u č.p. 10.

Roku 1897 byla v obci postavena cihelna pro místní potřebu. Na počátku 20. století zanikla po vyčerpání vhodné hlíny.

V roce 1911 byla v obci založena Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ). V Jincích byl v témže roce založen Sokol. DTJ měla sídlo v hostinci u Vocásků č.p. 11. Tam také členové cvičili, v létě na dvoře, v zimě v sále. Kromě dcvičení členové pořádali taneční zábavy a divadelní představení. DTJ měla i své hřiště na části tzv. "panského" pole. V roce 1949 byla DTJ sloučena se Sokolem Jince, kterému byl předán i majetek.

V letech 1914 - 18 na bojištích 1.světové války padlo 18 občanů naší obce. Pět občanů sloužilo v čsl. legiích . Z finanční sbírky, z výnosu zábav a divadelních představení byl v roce 1924 vybudován pomník padlých. Slavnostní odhalení se konalo 24. Srpna 1924.

V letech 1929 - 33 se prováděla regulace Pstruhového potoka, o kterou usilovali naši dědové od počátku století. Co potok dovede, toho jsme pravidelnými svědky.

V roce 1922 byla založena obecní knihovna s dobrým a stále obnovovaným fondem. Je škoda, že občané ztratili zájem o četbu dobré knihy. Její činnost byla zmrazena v r. 1987.

Až v roce 1951 byl založen Sbor dobrovolných hasičů (SDH). SDH je však nejaktivnější organizací v obci.

Do roku 1962 neměla obec svoji vlastní obecní úřadovnu. Do roku 1945 úřadovali starostové doma, schůze se konaly v hostincích, které byly v obci dva. Po válce byla úřadovna zřízena č.p. 87 "v Krámečku". Až v roce 1962 byla postavena dřevěná budova (tzv. ubabarák). V letech 1973 - 74 na místě dřevěné budovy byla postavena nová budova a požární zbrojnice péčí občanů.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.