Bořanovice

O Pakoměřicích jsou nejstarší zprávy z poloviny 14. století (1352), kdy se připomíná pakoměřický kostelík Narození Panny Marie. Prvním známým majitelem byl Mengart Wigolais, který prodal roku 1357 polovinu svého dědictví v Pakoměřicích, tehdy nazývaných Pakomilice. Od roku 1380 jsou v majetku Bernarda Seidla a dále jeho syna Jana, označovaného predikátem "z Pakoměřic". V roce 1406 byl poprvé uvedený jako vladyka, patrně do Pakoměřic přesídlil a postavil zde tvrz. Je pravděpodobné, že Seidlové byli předky rytířského rodu Čéčků z Pakoměřic, kteří ves vlastnili v letech 1427 - 1450. V roce 1432 byla učiněna první výslovná zmínka o tvrzi - podle starých letopisů na ní Jan Čéček přilákal bývalého písaře u desek zemských Matěje ze Křenov a jeho ženu (svého tchána a tetu), tvrdě jim, že bydlení zde bude v tehdejších nebezpečných časech jistější. Ale pak je při stolování zajal, uvěznil a okradl o všechno jmění. Dalšími známými držiteli Pakoměřic byli měšťan Kliment Holjan, Ctibor Čert z Horky, Martin Pytel a Matěj z Nového Města, a dále bratři Vít, Martin a Václav z Rohovic, kteří se roku 1474 o statek rozdělili. Dále se na rozděleném statku vystřídalo více majitelů současně. Spojení obou polovin pakoměřické tvrze i celého statku se uskutečnilo roku 1547, kdy synové rytíře Vavřince Bořanovského z Bytíšky Tomáš, Václav, Jan a Smil koupili druhou polovinu tvrze a dvora. Roku 1589 drželi tvrz Tomášovi synové Zikmund a Smil. Smil pak na Pakoměřicích v roce 1616 zemřel a byl pohřben ve zdejším kostele. Dalšími majiteli Pakoměřic byli urozený pán Kryštof Šťastný Slavata z Chlumu, od roku 1628 Tomáš Ferdinand Teufel z Zeilberku, a dále Oldřich Libštenský z Kolovrat, který v roce 1645 prodal pakoměřický statek svobodnému pánu Janu Hertvíkovi z Nostic. Jan Hertvík začal se skupováním drobných statků severně od Prahy a spojoval je s pakoměřickým do většího celku. A tak nepatrný statek Pakoměřice se od poloviny 17. století stal krystalizačním jádrem poměrně rozsáhlého panství patřícího více než dvě století tomuto hraběcímu rodu Nosticů. Přestože ti během svých častých pobytů na panství sídlili na zámku v nedalekých Měšících, zařízeném jako honosná rezidence, podrželo si panství jako celek název Pakoměřice podle statku, který Nosticové získali v kraji jako první. Po roce 1945 byl všechen Nosticovský majetek zkonfiskován.

Jak již bylo zmíněno jediná šlechtická rodina vlastnící Bořanovice, a zároveň užívající ve svém rodovém jméně název vsi, patřila původem k moravského rodu z Bitýšky. To oni poprvé v historii spojili Bořanovice a Pakoměřice do jednoho statku, který vlastnili bezmála jedno století (1513-1609). Podoba erbu Bořanovských z Bitýšky je zachována na náhrobcích rytířů Zikmunda a Smila v kostele Narození Pany Marie v Pakoměřicích. Erb je popisován jako černý štít se zlatou jelení hlavou s parožím a krkem, který je šikmo prostřelen zlatým šípem.