Pečky

Z nejstarší historie

Oblast Polabské nížiny skýtala od nepaměti svým obyvatelům příznivé životní podmínky. Svědčí o tom i dávná přítomnost člověka na území okolí Peček, doložená historickými nálezy pocházejícími z mladší doby kamenné, kdy se zde objevují první zemědělci. Zvlášť bohaté nálezy, jak přímo v Pečkách tak v nejbližším okolí, Dobřichově, Chotuticích, Radimi nebo Vrbčanech, pocházejí z doby bronzové a z doby „Lužické", kdy bylo toto území obydleno lidem „žárových polí". První historicky doložené zprávy však pocházejí až ze 6. a pátého století před.n.l. Byli to Keltové, kteří u nás ve větším měřítku zavádějí výrobu železa a jak můžeme dovozovat z nálezů objevených v okolí Ratenic, objevují se zde první náznaky „průmyslové" výroby. Kolem počátku našeho letopočtu se na dnešním území města usídlil kmen Markomanů, aby byl kolem roku 600 až 1000 n.l. vystřídán prvními Slovany „doby hradištní", silným kmenem Zličanů jehož sídlo bylo ve starobylé, nedaleké Kouřimi. Vznik samotných Peček nelze historicky doložit. Lze však předpokládat, že mohly být založeny v období vrcholícího boje Přemyslovců se Slavníkovci, kdy dochází k rozsáhlému zakládání osad a obcí.

První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara 2. připomíná jako svědek, zeman Jan z Peček.

Z písemných dokladů jsou známa i jména některých pokračovatelů rodu, Jarohněva z Peček v.r. 1359 a Jindřicha Zdeňka z Peček, z r. 1408. Pečky byly v těchto dobách nepatrnou poddanskou zemědělskou osadou, často měnící své majitele a často se dělící mezi několik panství. Zmínka o zemědělské historii Peček je uvedena v zámeckém urbáři z r.1553, kde stojí, že:

"Bohouš z Bítova"(pozn.1) zde drží pět čtvrtí lánu a je tu i třináct dalších usedlostí o rozloze sedm a půl lánu. Ve vsi byl jeden masný krám a dvě krčmy. O téměř sto let později, v roce 1651, zde bylo celkem patnáct usedlostí, jejichž celková výměra se však od r.1553 nezměnila. I okolí Peček vypadalo jinak než dnes. Úřední zpráva ze 13. září 1747 uvádí: "Směrem k Radimi se velký rybník rozprostíral, osázen byv štikami a kapry v 40 kopách a 30 kusech". Na místech kde býval rybník se však koncem 18.stol. nalézaly jen pastviny a luka a v roce 1830 už byla z jejich části obdělána pole. Kdy a kým byl rybník zrušen, se neví.

V okolí Peček byla hojnost lesů a hájů a v místě dnešních polí na východě od města se v r. 1785 rozkládal velký les, ohraničený Výrovkou (Vierovkou nebo také Wierovkou), mlýnskou strouhou a pečeckým cukrovarem.

Velice zajímavými materiály přibližujícími historii Peček, jsou "Příspěvek k dějinám Peček" sepsaný poděbradským historikem Janem Hellichem na přelomu 19. a 20. století a "Historie Peček" sepsaná ve dvacátých letech 20.stol. tehdejším pečeckým starostou Františkem Volákem.

Oba dokumenty jsou Vám k dispozici na našich stránkách.

Jak jsme řekli v úvodu, nenajdete v Pečkách žádné stopy po románských, gotických, renesančních, či barokních stavbách, ani po stavbách pozdějších stylů. Přesto se mohou chlubit dvěma zajímavými stavbami.

Nejvýznamnější z nich, a to nejen místního, ale i celoevropského významu, je bezesporu raně kubistická budova Evangelického kostela M.J.Husa, dokončená v roce 1915.