Zlonice

Rozvoj průmyslu v 19. století zasáhl též Zlonice. Byly zde dvě cihelny, cukrovar, koželužna, pivovar, továrna na kancelářský nábytek a železniční stanice, která rozvoji průmyslu a obchodu napomohla.

V městečku se nachází významné kulturní památky. Především již jmenovaný děkanský kostel vystavěný v letech 1727 – 1735, fara, která byla postavena podle plánů I. K. Dientzehofera, bývalý Špitál z roku 1745, dnes sídlo Pamáníku Antonína Dvořáka, Varhaníkovna s pamětní síní věnovanou mořeplavci a cestovateli, ale především rodáku Eduardu Ingrišovi. V obci se nachází i železniční muzeum, kde je možné zhlednout expozici zabezpečovací techniky.

V obci jsou tře menší stavební firmy, sklad mlékárny, truhlářství, pekařství a pokrývačská dílna. V roce 1988 bylo ve Zlonicích vyhlášeno ochranné pásmo historického jádra.

Zlonicko bylo osídleno už v době předhistorické. Ves Zlonice s kostelem a tvrzí je doložena v roce 1318. Na rozvoji zemědělské obce měly velký podíl dva rody: Valkounové (1544 -1707) a Kinských (od r.1721).

Rod Valkounů: Erb je shodný s erbem někdejších pánů Zlonic - Žerotínů, s kterými byli spřízněni. Bohuchval Valkoun z Adlaru nechal přestavět tvrz Štáf (Stauf- staroněmecky skála) počátkem 17.stol.na renesanční zámek (na nádvoří je jejich rodový znak), obnovil faru a školu, postavil špitál pro chudé. Díky poslednímu členu rodu byla ves Zlonice roku 1705 povýšena na městečko se všemi příslušnými právy.

Rod Kinských: Toto období přineslo hospodářský a kulturní rozkvět: vznik několika továren, které využívaly železniční křižovatky, v letech 1727 - 1744 přebudování chrámu Nanebevzetí Panny Marie, roku 1745 postavení nového špitálu pro chudé (čp.20, nad vchodem je rodový znak Kinských), podle plánů K.I.Dientzehofera byla v letech 1750 až 1753 postavena fara.

Zlonice jsou spádovou obcí i pro další obce (Lisovice, Vyšínek, Břešťany a Tmáň).